Na prestižní seznam světového kulturního dědictví byly zapsány město Žatec a krajina žateckého chmele včetně vesnic Stekník a Trnovany. Jedná se o první chmelařskou krajinu na světě s tímto prestižním oceněním. Česká republika se díky tomu dočkala sedmnáctého zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.

„Žatec o tento zápis usiloval 16 let. Že se vše povedlo dotáhnout do úspěšného konce, za to si zaslouží obrovské díky a pochvalu všichni, kdo se na přípravě nominačních dokumentů podíleli. Vážím si jejich práce a nasazení, chci jim poděkovat jménem celého Žatce,“ zdůraznil starosta města Radim Laibl. „Pro město Žatec a obec Zálužice, na jejímž území se nachází chmelařská krajina, znamená zápis na seznam UNESCO, krom prestižní značky, také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v rámci Ústeckého kraje i České republiky. Díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice, nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ sdělil starosta města Radim Laibl.

Jáchymovské podzemí
Krušnohorská hornická krajina je památkou světového dědictví UNESCO

Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví potěšilo Jaroslava Špičku, site managera, tedy předsedu Steering group. „Dnešní zápis statku Žatce a krajiny žateckého chmele na Seznam světového dědictví UNESCO je významným uznáním naší kultury, historie a odkazu. Chtěl bych poděkovat celému týmu, který se na přípravě nominační dokumentace podílel. Je to výsledek mnoha let tvrdé práce, oddanosti a vášně pro zachování a oslavení tohoto jedinečného místa a jeho významu pro naši zemi. Toto ocenění je nejen pro nás, ale pro všechny hrdé Žatečany, kteří s hrdostí sdílejí toto kulturní dědictví,“ řekl Jaroslav Špička.

Žatec o zápis na prestižní seznam usiloval od roku 2007, kdy byl zapsán na indikativní seznam, tedy národní soupis lokalit, které mají celosvětový význam i ambici stát se památkou s nejvyšším významem. „Zápis byl učiněn na druhý pokus poté, co Výbor pro světové dědictví doporučil v roce 2019 nominaci přepracovat a rozšířit o chmelařskou krajinu. Právě tradice žateckého chmele je hlavním důvodem zápisu na Seznam světového dědictví,“ připomněl mediální zástupce města Tomáš Kassal.

Náměstí Svobody s radnicí v Žatci
Za pár dní mohl být Žatec v UNESCO. Kvůli ruské agresi se rozhodnutí odkládá

V české delegaci v Rijádu, kterou vedla Jiřina Valentová, stálá představitelka ČR v UNESCO, byla Dita Limová, vedoucí oddělení vztahů s UNESCO z Ministerstva kultury, Monika Eretová z ministerstva kultury, zástupci Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková a Věra Kučov. Řídící skupinu nominace zastupovala bývalá žatecká starostka Zdeňka Hamousová, přítomen byl také Zdeněk Rosa z Chmelařství, družstva Žatec, který je zároveň místopředseda Svazu pěstitelů chmele ČR, a Olga Bukovičová za město Žatec, kde působí jako koordinátorka pro světové dědictví.

Žatecká chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých vesnic Stekník a Trnovany. Druhou částí zapsané památky je historické centrum Žatce a průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století. „Tato rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která je zde praktikována více než sedm set let a pokračuje dodnes, a to i přes obrovské demografické změny v různých obdobích její historie,“ sdělila Olga Bukovičová.

Studie nastínila možnosti budoucího využití areálu bývalého Dreherova pivovaru v Žatci.
Domy, byty, školka, obchody. Studie ukázala proměnu bývalého pivovaru v Žatci

„V této pozoruhodné krajině se nachází celá řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Patří k nim také podpůrné administrativní, kulturní a náboženské budovy a kulturní zvyklosti,“ připomněla s tím, že krajina se specifickými budovami a stavbami spojenými s produkcí žateckého chmele dokládá úzkou interakci mezi venkovskou chmelařskou krajinou a jejím městským zázemím.