Pozornost přitahuje především část Nového zámku, která je prázdná a vyžaduje zvláště rozsáhlou rekonstrukci. Pouze část křídla patřícího městu je tam alespoň k dispozici pro potřeby několika neziskových organizací. „Případná rekonstrukce zámku bude dlouhodobá záležitost v horizontu dvaceti až třicet let. Něco takového nezvládneme za rok nebo za dva,“ komentoval vyškovský místostarosta Josef Kachlík.

Do budoucnosti stavby promluví i obyvatelé města. „Zatím to je všechno v počátcích. Důležité bude nalezení dalších mimorozpočtových zdrojů. Nápady lidí můžeme ve finálním návrhu zohlednit, budeme rádi, když nás s nimi kontaktují,“ doplnil Kachlík.

Prozatím nemohl prozradit podrobnosti o plánech nebo rozpočtu. Projasnit se téma má až po prázdninách. „Celý projekt je potřeba nejdříve rozfázovat. Lidé mají zatím jiné starosti, ale později s nimi můžeme plány probrat i na setkáních s vedením města. Zvláštní pozornost může získat například i barokní sál,“ zdůraznil Kachlík.

Jihomoravští policisté v pátek tradiční kontroly na silnicích spojili s prevencí. Řidiče upozorňovali třeba na správné zapnutí pásů.
Zesílené dopravní kontroly. Policisté upozorňovali i na správně zapnuté pásy

Vyškované vesměs dávají v diskuzích najevo, že v památce dřímá dosud nevyužitý potenciál. „Nějaké reprezentační prostory pro pořádání kulturních akcí by si Vyškov jakožto okresní město určitě zasloužil, je dobře, že se nad zámkem a prostory v něm aspoň chce někdo zamyslet. Snad nestane to, co v případě Posádkového domu armády, u kterého se asi počká, až sám spadne, nebo jako v případě Vyškovského pivovaru, který na tom teď taky není zrovna nejlépe,“ povzdechla si Blanka Galitová.

Původně gotický hrad z patnáctého století byl přestavěn za biskupa Karla z Lichtenštejna dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665 až 1682. V části budovy zámku je umístěno Muzeum Vyškovska, které nabízí k prohlídce osm stálých expozic i zajímavé aktuální výstavy. Muzeum soustřeďuje sbírky historické, archeologické, národopisné a sbírku výtvarného umění. Známá je rozsáhlá kolekce vyškovské lidové keramiky, jejíž výroba měla ve Vyškově své zázemí od počátku osmnáctého století do roku 1945.

Vyškovský zámek. Ilustrační foto.Zdroj: DENÍK/Michal Kočí