Při pohledu do kulturního kalendáře je zřejmé, že Bořetice nedostatkem událostí netrpí. Na kterou byste pozval lidi vy osobně a proč?
Významná akce bude zrovna teď v neděli. Jde o tradiční pouť ke svaté Anně. V parku se uskuteční mše, na kterou přichází sedm set i více poutníků. Dalším tahákem jsou naše tradiční hody. Začínají v pátek stavěním máje, sobota pak pokračuje předhodovým zpíváním, kdy vystoupí dva mužácké sbory a jeden ženský pěvecký sbor. Rád bych ještě upozornil, že stavění máje se u nás dělá ručně, nikoliv jeřábem.
Jak dlouho to trvá?
Většinou asi hodinu a půl. Někdy i déle.
Hody vám začínají v úvodu srpna. V čem jsou výjimečné?
Tradiční pondělní zavádkou, což je symbolické předávání hodů ženáčům. Někde se jim říká staří stárci. Jde o malý obřad, při němž se zpívají písničky věnované právě stárkům. Každý rok jsou tím pádem nové. Záleží, čemu se konkrétní muž věnuje. Jestli je fotbalista nebo chodí za děvčaty a tak dále. Ženáči pak hody drží. Zajímavé také je, že u nás se v době hodů, konkrétně v úterý ráno, ženáči sejdou a vezmou nějaký povoz. Ideální je koňský potah s vozem. Jedou s ním pak po vinných sklepech. Pak záleží, kdo má kolik kamarádů. Dříve se dávalo například deset litrů vína. Bílé i červené. Dnes už někteří dávají rovnou láhve, kultura je zase trochu dál, a vybrané víno se pak dává stárkům. Když pak v úterý navečer začne zábava, přikutálí se pod máju sud vína. Kdo má zaplacené vstupné, může z něj zdarma píti co hrdlo ráčí. A taky úterním krojovým průvodem. Nejen tím, že pro stárky si jdou ženáči, ale s průvodem jde navíc kolem stovky ženáčů. Každý z ženatých chlapů dostane do ruky rostlinu kukuřice, bořecky se říká turkyňisko, nebo slunečnici. V tom jsme ve srovnání s okolím opravdu výjimeční.
Jaký je o hody zájem mezi mladými?
Musím zaklepat, že zájem mladých přetrvává. Za mých mladých časů takový nebyl. Sám jsem stárka dělal devětkrát, z toho dvakrát ženáče jako starosta. Dříve byl vždycky problém dát stárky dohromady. Někdy chyběli chlapci, jindy zase děvčata. V době zhruba před patnácti lety, když obec uvažovala o tom, že pořídí kroje, aby je mohla půjčovat, se přišlo na to, že lidé měli doma více než třicet párů. Je to pak nádherný pohled. Kroje dělají hody něčím úžasným. V Bořeticích není po tři dny disko ani nic podobného. Na hody se u nás tančí jen na dechovku. V neděli přijedou přespolní, což jsou návštěvníci z přibližně pětadvaceti obcí. Někteří na povozu, další na kole a jiní zase pěšky. Jsou jich desítky, či třeba jen jeden. Takový k nám v minulosti přišel ze Staré Břeclavi a už u nás zůstal. Oženil se tady.
Co je nyní hlavním znakem obce. Folklor, kultura, víno nebo sportovní zápolení?
Myslím si, že to máme dobře rozdělené. V popředí je v tuto chvíli určitě folklor. V našem obecním zpravodaji momentálně píšu o tom, že v domečku, který jsme koupili, zřídíme místní muzeum. Během měsíce chci dát dohromady ženy, které vyšívají nebo jsou třeba malérečky. Rád bych, abychom dali dohromady správnou verzi bořetického kroje. Objevují se totiž hlasy, které tvrdí, že jsou na něm některé věci, jež by se měly třeba uvazovat jinak. Chci, abychom to do listopadu sjednotili. Poté bychom podle toho mohli v muzeu nastrojit dvě figuríny.
Samozřejmě je u nás v popředí také vinařství. Turistů do Bořetic proudí čím dál více a děláme všechno proto, aby se u nás cítili dobře. Pořídili jsme zametací vůz, spravujeme obec, budujeme cyklostezky… Neříkám, že turisté u nás mají všechno, co by chtěli, ale snažíme se jim nabídnout co nejvíce.
Bořetice jsou poslední dobou známé překážkovým během Spartan race. Jakou pozici má akce ve vašich očích?
Loni byl jeden závod v Praze a druhý u nás. Myslím si, že pořadatelům se náš terén i zázemí líbilo a vrátili se k nám. Můžeme jim nabídnout řadu přírodních překážek. Osobně podporuji téměř každý sport, zvlášť, pokud je zaměřený na mládež. Loni se k závodu v Bořeticích přihlásilo na čtyři tisíce zájemců. Obec tehdy navštívilo skoro jedenáct tisíc lidí. Z našich obyvatel se zúčastnila jedna žena a čtyři muži. Klobouk dolů před nimi, že celou trasu zvládli. Ocenění sice dostali jen ti nejrychlejší, ale podle mě se vítězem stal každý, kdo to zvládl.
Odhadnete, kolik místních se závodu účastní?
Loni již zmíněných pět, letos možná až sedm. Odhaduju to podle burčákového běhu, kterého se dříve nikdo z Bořetic neúčastnil. Posledně to byli asi čtyři. Je dobře, že se jdou mladí předvést a dokázat, že jsou schopní si sáhnout na dno svých sil.
Je letošní bořetické léto v něčem jiné, než to loňské?
Loni byl hlavním tahákem první sjezd rodáků a křest první knihy o Bořeticích. A letos? Když byl Spartan race v loňském roce bez reklamy, obec navštívilo i se závodníky jedenáct lidí během jednoho dne. Proto odhaduji, že letos to bude minimálně o polovinu více.
Co chystáte na podzim?
Nyní připravujeme investiční akci týkající se školy. Jde o takřka šest milionů korun. Budu se opakovat, ale díky tomu budeme mít jednu z nejmodernějších škol na jižní Moravě. Paní ředitelka si k modernizaci vybrala také vhodné technologie. Vždy ale zdůrazňuji, že nezáleží jen na žácích, ale celém učitelském sboru, jak je schopný moderní technologie využívat. Navíc jsme obdrželi dotaci dva miliony korun na vysázení zeleně. Jde o dvě stě stromů, upravíme celý intravilán, čili střed obce. Uděláme ji zase o něco přátelštější.