Rezervní tým Vyškova rozstříleli 5:0 a od příští sezony je čekají souboje v krajském přeboru. „Mám z toho krásné pocity a jsem rád, že to vyšlo, byť až v poslední kole. Před sezonou jsme si řekli, že pro postup uděláme maximum a určitě do toho půjdeme,“ uvedl kouč Ratíškovic Petr Zemánek.

Jeho tým ke zlaté příčce potřeboval 56 bodů. Hráči druhého Moravanu Lednice však naloupili jen o tři body méně a před posledním kláním ročníku navíc drželi v rukou silnější karty; lepší vzájemná bilance s Ratíškovicemi totiž znamenala, že v případě rovnosti bodů jdou na první místo oni.

Jenže Ledničtí padli v Rakvicích 1:2. Na dvě branky z úvodu zápasu již nedokázali odpovědět. „Jsem zklamaný. Celý rok jsme na něčem pracovali a pak to nedokázali dotáhnout do konce. Druhé místo nikoho nezajímá a vzhledem k tomu, jak se sezona vyvíjela, je pro mě zklamáním. I tak jsem ovšem na kluky hrdý,“ sdělil trenér Moravanu Milan Volf.

Ten si v rozhodujícím souboji všímal zejména nervozity, která ovládla jeho svěřence. „Góly jsme dostali z hrubek, mentální stránka nám moc nepomohla. V týmu nemáme vyloženého lídra, který by mužstvo usměrňoval, přesto mi kluci v sezoně připravili hezké fotbalové chvilky. Mnoho z nich včetně mě bylo poprvé v situaci, kdy se hraje o postup,“ přiblížil.

V honbě za vavříny jeho hráči nasázeli hned 68 branek. Víc zvládla jen třetí Hroznová Lhota. „Lednice vždy disponovala ofenzivní silou a podle toho jsem přizpůsobil herní styl týmu. Na podzim jsme se prosadili téměř z každé šance. V zimě jsme začali hrát ještě útočněji a změnili rozestavení na 3-4-3. Paradoxně jsme ale pak přestali dávat góly,“ posteskl si Volf.

To v Ratíškovicích vystavěli úspěch na železné defenzivě. Obrana Jihomoravanů kapitulovala jen dvacetkrát, méně než kdokoli jiný z celé soutěže. „Když jsem loni viděl zápasy Ratíškovic, jejich obrana nebyla pevná. Naše priorita po mém příchodu do klubu byla tohle změnit. Nechci říct, že jsme hráli vyloženě zezadu, ale víc jsme se zaměřili na defenzivní práci. Potřebovali jsme do hráčů dostat víc zodpovědnosti, což se povedlo. To byl odrazový můstek k prvnímu místu,“ vyzdvihl kouč Zemánek.

Místo postupových bojů na něj nyní čekají odlišnější povinnosti. Musí začít skládat soupisku pro sezonu mezi silnějšími soupeři. „Krajský přebor znám. Jednou jsem jej vyhrál s Mutěnicemi. Je to daleko těžší soutěž, ale chceme se o ni porvat, stabilizovat mužstvo a pravidelně tam hrát. Nějaké posily již domluvené máme, s ostatními stále jednáme. Čekali jsme totiž, jak to dopadne s postupem. Pro hráče je větší lákadlo přestoupit do týmu z krajského přeboru, než z nižší soutěže,“ zakončil vítězný lodivod.

JAROSLAV GALBA