V posledních měsících postrádal osm členů základní sestavy. „Vždycky se jeden hráč vrátil a o dalšího jsme přišli. Všechno to byla zranění na tři až čtyři měsíce, kolena nebo ramena. Třeba na začátku září jsme hráli pohárové utkání s Krumvířem, v němž se zranili dva kluci, kteří následně museli na operaci,“ přibližuje.

Sestavu tak skládal, jak se dalo. „Od druhého utkání jsme na trávníku měli dva gólmany. V posledních podzimních duelech se stávalo, že jsem musel vytáhnout pět kluků z béčka, kteří dohráli svůj zápas a za půl hodiny nastoupili za áčko. Těm chci strašně poděkovat. Přišli si zatrénovat jednou za čtrnáct dní, sami hrají pro radost nejnižší okresní soutěž, a přesto zápasy zvládli,“ smeká před fotbalisty valtické rezervy.

K takové situaci došlo třeba v domácím utkání s Lednicí. Kromě hráčů z B týmu do něj naskočili i tři gólmani. Mezi tři tyče se postavil Štěpán Klepáček, v útoku pak nastoupili brankáři Patrik Smoček a Vojtěch Bíza. „Chtěli jsme zápas odložit, ale kluci v kabině Lednice se dohodli, že ho chtějí odehrát. Chápu je, byla to pro ně vidina snadných bodů. Ve výsledku to ale neměli jednoduché, protože jsme celý zápas bránili a oni dobývali naši šestnáctku. Nakonec jsme prohráli 0:3,“ popisuje valtický kouč.

Fotbalisté Rakvic (v modrém).
Rakvice místo I. A třídy přihlásily okresní přebor. V něm jsou poslední

Ten musel dokonce v domácím duelu proti Dubňanům nazout kopačky. „V kabině se před zápasem s Dubňany sešlo deset hráčů, takže jsem musel nastoupit i já. To se mi ale moc nevyplatilo, protože jsem si přetrhal vazy v koleni,“ krčí rameny zkušený stratég.

Valtice nakonec se třetím celkem tabulky po podzimní části vyválčily remízu 1:1. „Kluky remíza proti favoritovi nakopla. Věděli, že jde o hodně. Museli jsme hru přizpůsobit našim možnostem. Bránili jsme a čekali na brejky, stejně jako ve spoustě jiných zápasů. Vždycky se nějaké dvě nebo tři šance objevily, my jsme je proměnili a body urvali. Podzim byl opravdu náročný a náš fotbal mnohdy nekoukatelný. Šli jsme si ale pro body, které jsme nutně potřebovali,“ vysvětluje Dvořáček.

V posledním podzimním mistrovském utkání zvítězil MFK Vyškov B (modré dresy) nad Valticemi 2:0.Fotbalisté Valtic při utkání s rezervou Vyškova.Zdroj: Jaroslav Kicl

Jeho svěřenci zaznamenali ve třinácti zápasech stejný počet bodů a přezimují na jedenácté příčce tabulky. „Je zázrak, že máme vůbec třináct bodů, když jsme takovým způsobem lepili sestavu. Chodili za mnou trenéři ostatních týmů a smekali před námi, že jsme podzim vůbec dohráli. Několikrát to vypadalo, že na zápas neodjedeme. Na poslední utkání proti Vyškovu jsem skládal jedenáctku z kluků, kteří půl roku nehráli. Nakonec jsme padli jen 0:2, i když za Vyškov nastoupili dva hráči z áčka a jejich mužstvo má úplně jinou kvalitu,“ cení si bojovnosti svého týmu.

A jaké jsou vyhlídky na jaro? „Dlouhodobě zranění kluci už začínají trénovat. Jen se modlím, ať to dobře dopadne a zdraví jim vydrží. Věřím, že když se pět hráčů vrátí, získáme na jaře dvacet až dvaadvacet bodů,“ říká Dvořáček.

Úspěšný fotbalový trenér František Komňacký.
Kvůli plavání ho poslali studovat k Volze. Trenér Komňacký slaví sedmdesátiny

Kádr chce přes zimu drobně posílit. „Rádi bychom přivedli dva hráče. Pokud se kluci uzdraví, máme kvalitní mužstvo. Měli jsme na sezonu připravených čtrnáct fotbalistů, což je akorát. Nikdo v I. A třídě nemá osmnáctičlenný kádr. Navíc nechceme jít cestou placených fotbalistů se zkušenostmi z vyšších soutěží, jako některé jiné týmy. Raději si vytáhneme kluky z nižších soutěží, kteří se časem zapracují a stanou se z nich opory. To se nám osvědčilo,“ má jasno valtický lodivod.

A doplňuje, že chce mít v kabině především dobrou partu. „Kluci se na podzim semkli a nevykašlali se na to. Udělali pro tým všechno a toho si cením mnohem víc, než kdybych měl v mužstvu fotbalisty, kteří jsou na tom stokrát líp, ale na hřišti nenechají pověstné srdíčko. Raději skončit šestí a mít fungující kolektiv, než hrát výš bez dobré party. O to podle mě v I. A třídě jde,“ dodává.