Například v Brně, kdy to mohl odnést Aleš Besta, kterého měl Petr Uličný chytit pod krkem, až ho musel držet kapitán Jan Trousil. Zlínský Petr Červenka zase musel před „Johnem“ vyskočit z okna. To jsou historky, které Petr Uličný v rozhovorech prozradil.

Několikrát to došlo až za hranu a třeba i přišel o angažmá. „Býval jsem vyhazovaný za špatné chování, ne za výsledky. V Ostravě jsem na jednoho hráče sundal gatě a řekl jsem, seš pos*anej, jak moje p*del,“ vzpomínal v podcastu Z voleje.

Žebříček nejvášnivějších trenérů v českém fotbale
Nejvášnivější trenéři v českém fotbale: Motivátor ve Spartě, Trpišovský až druhý

Hned druhý den v klubu skončil. „Ale nelituji toho zpětně. Tohle patří k fotbalu, ke mně,“ dodal kouč, který prošel kromě Sigmy Olomouc například Plzní, Brnem, Zlínem, Baníkem a dalšími celky.

Hráče si zařazoval do šuplíku, ti „krásní“ byli v prvním, ti, kteří jej nemuseli, byli v pátém. Sám sebe jako hráče by prý dokonce zařadil do šestého.

Ještě jednou a zlámu ti ruku

Disciplinární komisi zaplatil podle svých slov během dlouhé kariéry 120 tisíc korun na pokutách. „Když jsem měl pocit, že mi rozhodčí bere výsledek, chytil mě amok. Ale časem jsem zklidnil. Člověk léty vyzrává,“ řekl jednou.

Nebylo to však jen za nadávky rozhodčím, ale také divákům. Třeba když se zastal bývalého útočníka Sigmy Olomouc a nyní trenéra Zlínska Davida Rojky, kterému jeden z diváků nadával a řval: „Vyhoď toho žebráka.“ Uličný po něm vyletěl. „Ještě jednou, vylezu nahoru a zlámu ti ruku,“ zařval.

Od disciplinárky pak schytal pokutu v řádech desítek tisíc korun, na kterou se kabina skládala. Hráči jej brali.

Petr Rada, trenér Dukly.
Rekordní trest za cikána, Rada dostal osm měsíců. Komplot, reaguje trenér

Uličný uměl vyburcovat mančaft, byl to motivátor, jak sám říká lump, který dokázal kabinu zblbnout. Kariéru zakončil v roce 2012 ziskem českého poháru se Sigmou Olomouc. Nyní už místo hulákání po rozhodčích či hecování hráčů raději zpívá, například hity Pavla Bobka.

„Za svou kariéru jsem dostal hodně pokut, několikrát jsem byl i vyhozen z lavičky a teď mám ze všech těch nervů nemocné srdce. Proto jsem rád, že jsem v důchodu a můžu se na to všechno už jenom v klidu dívat,“ vzpomínal čtyřiasedmdesátiletý charismatický kouč a legenda nejen olomoucké kopané.