Patřím k jiné skupině lidí. Té, která musí zkusit mořskou vodu za každou cenu. Možná je to tím, že jsem se poprvé k moři dostal až v dospělosti, jinak jsem dovolené strávil většinou u českých rybníků. A ani v nejmenším si nestěžuji, bohatě jsem si je užil na chalupě s babičkou a sestřenkami.
Ovšem lednové koupaní? To je pro mě něco nového. Když se však v novinářské roli zúčastníte Tipsport Malta Cupu, dostanete tuto možnost. Na středomořském ostrově sice není sezona a mají tu na jejich poměry chladno, ale třiadvacet stupňů Celsia je pro našinec pohoda.
Jenže jedno úskalí koupání na Maltě přece jen má. V moři se občas nacházejí živočichové, s nimiž není zcela žádoucí se setkat a ve Středozemním moři to často bývají medúzy, které se v poslední letech ve vodách kolem Malty nebo ostrova Gozo přemnožily.
Dokonce existuje mobilní aplikace, která vás varuje červenou barvou, pokud se někde tito žahavci přemnoží. Na Maltě jde o ty menší, žádné dvoumetrové s třicetimetrovými rameny, ale i tak vás mohou nepříjemně popálit.
Kvůli červené barvě jsme nešli do moře hned první dny po příletu, později převážila práce a také nepříliš lákavá studená voda, ale poslední den před odletem jsme vyrazili. Přestože se obloha zatáhla a moře mělo jen sedmnáct stupňů, ani v nejmnejším nás to s kolegy neodradilo, abychom vyrazili na kamenité pobřeží.
Průzračná voda, žádné přemnožené řasy nebo sinice, které známe z „brněnského móře“. Jenže na pláží jsme zjistili, že jsme nezkontrolovali aplikaci…
I tak jsme do vody skočili a můžu napsat, že to byla paráda. Bez medúz a zase tak studená voda nebyla. Zvlášť pokud si při plavání pomyslíte, jaká by teď byla koupel v Brněnské přehradě.