„Myslím, že jsme hráli výborně. Kluci skvěle bránili. Měli jsme i dost šancí, létalo to okolo, byly tam tyče. Na to, že jsme měli společně jeden hodinový trénink, to bylo super,“ mínil Mandous. „Za výkon se nemusíme stydět. Hráli jsme, co trenéři chtěli. Jen škoda, že jsme nebyli odměněni,“ doplnil šestadvacetiletý odchovanec Plzně, který dlouho čekal na pořádnou šanci v české lize.

Před rokem touto dobou plnil v Olomouci v roli trojky za Buchtou a Reichlem a chytal třetí ligu. V průběhu podzimu se ale dostal do branky a příležitost nepustil. Koronavirové patálie ho pak vystřelily až do reprezentace.

Premiérový reprezentační start málem ozdobil ještě chycenou penaltou. Po rozhodující trefě Ryana Christieho se natahoval, seč mohl, ale nakonec nedosáhl.

„Mrzí mě to. Viděl jsem nějaké sestřihy, jak to Skotové kopou. Christie to dával většinou nahoru po pravé ruce. Říkal jsem si, že to musí i změnit. Šel jsem ale bohužel nahoru a už jsem nestihl dát tu ruku dolů. Kopl to docela dobře,“ řekl Mandous.

Obrat skóre

Český tým proti soupeři z britských ostrovů vedl už od 12. minuty po krásné spolupráci Stanislava Tecla s Jakubem Peškem. Skotové ale skóre obrátili. Do poločasu vyrovnal zblízka po Palmerově přihrávce Dykes a nakonec rozhodl Christie. Mandous možná trochu nečekaně zase tolik práce neměl.

Pomohla mu i skutečnost, že v nejbližším okolí měl spoluhráče z olomoucké Sigmy. Ve středu obrany nastoupili Václav Jemelka s Romanem Hubníkem, ve druhém poločase ještě přibyl Radim Breite. „Samozřejmě jsme znali každý drn, který tady je. Pro nás tři s Hubňou a Jemem to asi bylo snazší. Hlavně ale víme, co od sebe čekat a že jsme sehraní. To bylo asi ještě důležitější, než že jsme hráli na stadionu Sigmy,“ dodal Mandous.