Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak dlouho vlastně hrajete s bráchou v jednom klubu?

K: S bráchou teď hrajeme rok a půl v Hlohovci, předtím jsme se potkali v přípravce Hlohovce a ještě v mladších žácích ve Slovanu Břeclav. Pak až znovu v okresním přeboru.

A: Teď, co se vrátil z hostování z MSK Břeclav, tak to bude asi rok? Jinak jsme spolu hráli ještě v přípravce v Hlohovci, v žácích na Slovanu Břeclav a později jsme si ještě zahráli asi dva zápasy za A-tým v Hlohovci, když se tu hrál ještě kraj. Pak brácha zmizel do Šardic.

Upřímně, kdo z vás dvou je lepším fotbalistou?

K: Lepší? To je těžké posuzovat. To by měl říct trenér. Brácha je ale rychlostní typ, já jsem spíš na ty kombinace.

A: Brácha je neuvěřitelně technicky vybavený, má dobrou střelu a tah na bránu. Je taky srdcař a do každého souboje jde, i kdyby měl každému zlámat nohy. Sebe hodnotit nebudu, od toho jsou tu jiní. Ale lepší bude Kamil. Má více zkušeností s velkým fotbalem z působení ve Slovácku a Šardicích.

Dokážete se na hřišti pochválit nebo se s bratrem spíš hecujete?

K: Na hřišti se teď hlavně povzbuzujeme nebo se pochválíme.

A: V žákovských letech jsme se také hodně hecovali, postupem času se to ale vytrácí. Spíš se soustředíme každý na sebe a na náš výkon.

Jaký je mezi vámi na trávníku největší rozdíl?

K: Myslím, že rozdíle mezi námi není skoro žádný.

A: Já běhám a nahrávám, Kamil dává góly (smích)

Máte třeba i stejnou povahu nebo se s bráchou lišíte?

K: Oba dva jsme hodně temperamentní a neumíme prohrávat.

A: Myslím si, že jsme každý jiný. Ale někdy máme stejné reakce a občas se i na něčem shodneme.

Máte ambice zkusit ještě vyšší soutěž, než je okresní přebor?

K: Ambice by určitě byly, ale doufám, že máme v Hlohovci dost kvalitní mužstvo na to, abychom mohli klidně postoupit do první A třídy.

A: Po pravdě řečeno, už jsem okusil krajský přebor, první A i první B třídu, teď hraju okresní přebor a hrál jsem už i ve čtvrté třídě. Myslím si, že už opravdu asi není soutěž, kterou bych si chtěl zahrát. Každá ta soutěž měla své kouzlo, ale i negativa. Jsem nyní celkem spokojený. Nicméně si myslím, že máme v Hlohovci tým na vyšší soutěž.

Neláká vás třeba angažmá v nedalekém Rakousku?

K: Kdyby se ozval někdo z Rakouska, že by měl zájem mě vyzkoušet, určitě bych byl rád a popřemýšlel bych o tom. Zatím to ale není na pořadu dne.

A: Do Rakouska mě to moc neláká, i když je to tam zajímavě finančně ošetřené. Viděl jsem ale pár zápasů tamních nižších soutěží, a co se týče atraktivity, je to hodně špatné.

Váš otec je asistentem trenéra Hlohovce. Co to pro vás znamená? Je na vás přísnější?

K: Ani ne, mám pocit, že nás bere na hřišti jako kteréhokoliv jiného člena týmu.

A: Pro mě to třeba znamená hrozně moc. Naučil mě spoustu věcí. To on s dědou mě přivedli k hraní fotbalu. Sice vím, že nikdy nebudu takový fotbalista jako oni, ale snažím se na hřišti podat vždy stoprocentní výkon. Jinak si myslím, že má táta na každého stejný metr. Jen to třeba neumí někdy podat (smích).

Jaký je váš nejlepší fotbalový zážitek?

K: Nejlepší fotbalový zážitek pro mě byl, když jsme vyhráli Coca Cola Cup a za odměnu jsme letěli do Londýna na zápas Chelsea Aston Villa. V té době tam hráli Milan Baroš i Patrik Berger. Byli jsme třeba i v kabině Chelsea, pak za námi na hotel přišel i Petr Čech s manželkou. Mohli jsme se ho ptát na různé otázky.

A: Mám asi dva největší zážitky. První byl, když jsme byli se ZŠ Lednice na výletě v Praze. Kolem nás prošla Česká fotbalová reprezentace, tak jsem dostal podpisy třeba od Rosického, Srníčka, Nedvěda nebo Kuky. A druhý, když jsme hráli žákovský turnaj v Itálii. Tehdy jsme i s bráchou jeli na zájezd s Palavou Mikulov a postavili jsme se Dynamu Kyjev.

Neplete si vás občas trenér na hřišti?

K: Trenéři ani ne, jen sem tam mi nějaký divák řekne Toníku. Ale já vím, že mluví na mě.

A: Ne ne, s tím nebyl nikdy problém. Možná se občas někdo přeřekne, ale nesplete se.

Už se vám stalo, že jste někdy slíznul nějaký trest za toho druhého?

K: Jen jednou si pamatuju, že se to stalo. Dostal jsem dvě žluté karty, ale sudí vyloučil bráchu.

A: Jo, to bylo jednou na dorosteneckém turnaji v Lanžhotě, kde mě rozhodčí vyloučil místo bráchy a on hrál dál se třema žlutýma kartama dál. A ještě jednou to bylo nedávno v okresním přeboru. Ale už si přesně nevzpomenu na tu situaci. Jinak se ani není čemu divit, někdy opravdu žasnu nad úrovní rozhodčích v našem okresním přeboru.

Váš otec trénuje, oba fotbal hrajete. Bavíte se o fotbale i doma? Co na to vaše matka?

K: Doma o fotbale moc nemluvíme. Mamce stačí jen vědět, jak jsme hráli a kdo dával góly. Víc slyšet nechce.

A: O fotbale doma se nebavíme. Mamka to nemá ráda. Taťkovi dá i zabrat prosadit si Ligu mistrů místo Ordinace v růžové zahradě. Natož, abychom se ještě dohadovali o našem okresním fotbale.

Kamil Koryčánek

Datum narození: 19. 9. 1989

Posty: záložník, útočník

Předchozí kluby: Sokol Hlohovec, Slovan Břeclav, Šardice, Slovácko, MSK Břeclav

Góly na podzim 2012: 5

Antonín Koryčánek

Datum narození: 12. 1. 1988

Post: pravý záložník

Předchozí kluby: Sokol Hlohovec, Slovan Břeclav, Tatran Poštorná

Góly na podzim 2012: 2