To by jeden propadl zoufalství. „Já už pátý týden nespím,“ říká manažer lanžhotských fotbalistů a nedávná brankářská ikona Jiří Bartoš. Možná to myslí s nadsázkou. A možná taky ne.

Před sezonou v Lanžhotě počítali s jinými starostmi. Tým během léta nijak výrazně neoslabil, po sestupu z krajského přeboru se počítalo s lepší polovinou tabulky.

„Když jsme skládali mužstvo, počítali jsme s tím, že budeme hrát kolem toho pátého místa. O nic horší než v minulé sezoně mužstvo nemáme. Proč to tak je, to fakt nevím,“ hledá populární Kaca těžce slova vysvětlení. A pomáhá si příkladem z opačného konce zeměkoule. V Austrálii nedávno vyhrálo FC Sidney ligu a teď je po pěti zápasech na posledním místě tabulky.

Ale Lavičkův tým z města proslaveném budovou opery už má z pěti zápasů alespoň dva body. Lanžhotští po čtyřech zápasech drží v rukou nulu. Nic.

„Nedaří se a už se v tom vezeme. Musíme se z toho dostat. Jsou to všechno starší kluci, ten tlak je na ně obrovský a oni to úplně neunášejí,“ hledá jeden z možných důvodů bývalý brankář Poštorné či Jihlavy.

Skutečně. Třeba v domácím zápase s Bořetice o tomto víkendu byl ten rozdíl evidentní. A zřejmě rozhodující. I když domácí drželi po poločase velmi přijatelnou remízu, ve druhé půli si od „dědků“ ze Celticu nechali nastřílet tři branky.

Právě počet branek, které soupeři Lažhotčanům nastříleli, je více než alarmující. Ve třech zápasech tahali míč ze sítě čtyřikrát, v jednom se „polepšili“ a dostali branky tři. To se Bartošovi coby bývalému vynikajícímu gólmanovi rozhodně nezamlouvá.

„S Bořeticemi nebo Kyjovem se srovnávat nemůžeme měřit. Tam se to asi dá brát. Ale s nováčkem z Dražovic jsme si mysleli, že výhra přijde sama. A v derby ve Tvrdonicích nás potopily dva hloupé góly během krátké chvíle,“ počítá Bartoš ztráty.

Zajímavé je, že první poločas většinou hráči Sokola zvládají. Ale ve druhém to s nimi jde z kopce a rozdávají body. Že by mizerná fyzička? Bartoš neví. „Včera (v úterý) se všichni na schůzi ptali: co s tím? Ale co? Mám jít do branky, když mě bolí rameno? Já nevím, doufám, že kluci dva zápasy a povezou se zase na vítězné vlně,“ doufá čtyřicetiletý bývalý brankář.

Fotbalisté Lanžhota by měli zabrat, už třeba kvůli divákům, kterých na domácí zápasy chodí pravidelně kolem čtyř stovek. Bartoš by se nerad dočkal toho, aby je výsledky ze Šlajsi vyhnaly.

Na růžích nemá v I. B třídě ustláno ani rezerva Lanžhota. Ani ta nemá ani bod, poslední místo však zatím „nechtějí pustit“ kdysi obávané Milotice.

U béčka jsme počítali s tím, že vyhrávat nebude. To jsou kluci, kteří si krajskou soutěž už třeba nikdy nezahrají, tak jsme jim to chtěli dopřát. Měla by to pro ně být čest, že si tuto soutěž zahrají. Z postavení rezervy si nic neděláme,“ uzavírá Bartoš.

Ten si teď jede na pár dní odpočinout do Prahy. Podle svých slov to opravdu potřebuje. Třeba mu jeho ovečky udělají radost už v neděli v Rohatci.

Lanžhotský podzim

A mužstvo I.A třída skupina B

Kyjov – Lanžhot ⋌ 4:0 (2:0)

Lanžhot – Dražovice ⋌1:4 (1:2)

Tvrdonice – Lanžhot ⋌3:2 (0:1)

Lanžhot – Bořetice ⋌1:4 (1:1)

14. Lanžhot 0 – 0 – 4 4:15⋌0

B mužstvo I. B třída skupina C

Dubňany – Lanžhot B ⋌6:3 (3:2)

Lanžhot B – V. Bílovice ⋌ 0:2

Mikulčice – Lanžhot B ⋌2:1 (0:0)

Lanžhot B – Hroz. Lhota ⋌0:6 (0:2)

13. Lanžhot B 0 – 0 – 4 4:16⋌0