Po podivném roce, zkomplikovaném pandemií koronaviru, opustil Milan Hoffmann lavičku divizního MSK Břeclav. Brzy si však našel nové angažmá, od jara povede Slavoj Velké Pavlovice. Pokud mu to tedy covid umožní…

Přestože za jeho působení šly výsledky břeclavských fotbalistů postupně nahoru, nakonec ho vedení klubu po podzimu odvolalo. Bez práce však Milan Hoffmann nezůstal dlouho. "Asi týden poté, co jsem v Břeclavi skončil, se mi ozvali z Velkých Pavlovic. Už jsem s týmem zahájil i zimní přípravu, ale společně jsme toho moc nestihli. Stihli jsme jen takový seznamovací trénink, když to bylo chvilku povolené. Ale pak se to zase zavřelo. Hráči tak jedou doma v online módu. Dostávají individuální tréninky a posílají zpětnou vazbu přes GPS a chytré hodinky. Na to, že jde o I.A třídu, tak musím říct, že pracují opravdu dobře. Vidím tam snahu," pochvaluje si Hoffmann nové svěřence.

Zároveň má však obavu, že si s týmem mistrovský zápas jen tak nezahraje. "Bojím se, že to dopadne jako vloni a sezona se opět nedohraje. I když ze svazu bude možná tlak, aby se dohrála alespoň polovina sezony, po níž by se mohly určitě postupující a sestupující týmy," odhaduje další vývoj kouč, jenž se případného boje o sestup bát nemusí. Velké Pavlovice jsou totiž v tabulce skupiny B v I. A třídě na poklidné deváté příčce. Po odstoupení Rakvic by navíc letos sestupoval pouze jeden tým.

Hoffmannovým úkolem je vybudování perspektivního týmu, který by v blízké budoucnosti mohl hrát vyšší soutěž. "Teď se musíme hlavně sehrát a budu se taky klukům snažit vnutit nějakou svoji fotbalovou filozofii. Asistenta mi dělá Stanislav Hřiba, který je zároveň sportovním ředitelem. Řekli jsme si, že bychom chtěli, aby Velké Pavlovice hrály do dvou let krajský přebor. Je tady hodně šikovných mladých odchovanců. Pokud neodejdou, tak tady vidím slušnou perspektivu. Navíc už máme vyhlídlé i dva talentované kluky z Líšně, kteří by měli přijít. Nemuselo by to být špatné," těší se na novou výzvu čtyřicetiletý kouč.

Ten se může v současné době těšit i na radostnou událost v rodinném kruhu. "Čekáme přírůstek, takže mi teď zase ani tolik nevadí, že se nemůže hrát. Alespoň se mohu víc věnovat rodině. Ale ani když se začne, tak by to neměla být taková komplikace. Bydlím totiž v Hustopečích, takže na hřiště to mám nějakých deset kilometrů. To je určitě velká výhoda," dodává Milan Hoffmann.