Jak dlouho už vlastně hrajete fotbal?

Začal jsem někdy v desíti letech. Ne, ještě dřív. Asi v osmi. Prošel jsem v Hruškách žákovskými kategoriemi, dorostem a začal jsem chytat i za muže. Pak jsem měl pár let pauzu, kvůli práci jsem na fotbal neměl čas. No a před dvěma a půl lety mi přišla znovu pozvánka do týmu, když se v Hruškách znovu formoval. Tak jsem kývl, že samozřejmě pomůžu.

Nikdy jste tedy nehrál v jiném týmu? Nezlákalo vás třeba ani blízké Rakousko?

Ne, nikdy. Ani z Rakouska mi nabídka nikdy nepřišla.

Pamatujete tedy tu slavnou dobu, kdy se hrál v Hruškách krajský přebor?

Ano, pamatuju. Ještě jsem i chytával, ale poslední tři roky už jsem nehrál, to jsme měl právě kvůli práci tu pauzu. Chytával jsem tehdy za béčko.

Byl jste odjakživa brankář?

Úplně na začátku jsem hrál v poli, ale pak mě tehdejší trenér žáků pan Vlašic zkusil v bráně a už jsem tam zůstal. Asi mi to šlo. Párkrát se mi podařilo zahrát si v poli, když se nás sešlo k zápasu za béčko málo. (smích)

Podařilo se vám někdy jako brankáři vstřelit gól?

V áčku ne, ale v době, kdy jsem hrával za béčko, jsem dal nějaký ten gól z penalty.

Co vám fotbal ve vašem věku ještě dává?

No radost, co jiného. A taky pocit, že můžu hrušeckému fotbalu pomoct. Vytvořila se tu skvělá parta lidí, je tu kvalitní trenér Pavel Sopko i jeho asistenti Jožka Konečný a Vlastík Mrákava. Taky musím ocenit Laďu Malára, že chce pomoct a na hřišti nám opravdu pomáhá.

Jak jste na tom fyzicky? Nevychováváte si už svého nástupce do brány?

Pořád to zvládám, ale zápas už mě bolí a cítím to na sobě ještě minimálně v pondělí. Já osobně si nástupce nevychovávám, ale máme v týmu třicetiletého Romana Janulíka a ještě další mladá naděje Zbyněk Nešpor je na hostování v Lanžhotě. V momentě, kdy přijde někdo mladší a kvalitní, rád mu uvolním místo. Nehodlám nikomu zbytečně zabírat místo. Dorost ale v Hruškách nemáme, tak nevím, jak to bude.

Jak dlouho chcete ještě hrát? Neláká vás třeba trénování?

Chytat budu, jak zdraví dovolí. Ještě dva roky bych snad mohl být platný. O trénování jsme nikdy nepřemýšlel, neměl bych na to čas.

Jaký jste brankář? Jste flegmatik nebo dění na hřišti prožíváte?

Prožívám, kluky před sebou diriguju, mluvíme na sebe. A když dají gól, raduju se s nimi.

Říkají o vás, že čím jste starší, tím lépe chytáte. Co vy na to?

To já nemůžu posoudit, myslím, že si výkonnost udržuju. Ale trenér nás v kabině známkuje, to byste se musel zeptat jeho.

Jaké jste zažil s fotbalem nejlepší zážitky?

Asi všechny ty postupy. Ze třetí třídy jsme to v mužích dotáhli až do toho krajského přeboru. A ani ten loňský postup nebyl špatný.

Jarní exhibiční zápas se Slováckem jste nechytal?

Ne ne, to jsem byl právě zraněný. Mrzelo mě to, proti takovému klubu jsem ještě nechytal. Chtěl jsem si to aspoň zkusit. Ale bohužel, mně jak něco praskne, tak je to na delší dobu, už se tak rychle nedám do kupy.