Teprve v pátek jste dokončili podzimní sezonu. Co bylo součástí přípravy po posledních mistrovských zápasech?
Hráli jsme zápas s Mutěnicemi, zvládli jsme ho a vyhráli 2:1. Trenér zkoušel tři nové hráče, jinak byl manšaft celý. S tím utkáním jsme byli spokojeni. Potom jsme ještě týden trénovali a v pátek jsme se rozloučili společnou večeří. Sejdeme se zase až 6. ledna.

Čemu se v těchto „volných“ týdnech budeš věnovat právě vy?
Kromě fotbalu jsem i provozním v brněnské kavárně. Takže tomu se teď budu věnovat naplno. Budu tam i na Štědrý den večer a další svátky. Budu se trochu udržovat posilovnou nebo se půjdu občas proběhnout, ale hlavní pro mě teď bude práce.

Jak se s odstupem díváte na podzim v modro–bílém dresu?
Udělali jsme dvaadvacet bodů, já osobně jsem spokojen. Samozřejmě jich mohlo být o pár víc, ale měli jsme spoustu zraněných hráčů. Třeba i mě. To moje nebylo nic příjemného, nějaký nález na játrech. Během zápasu s Frýdkem mě při nějaké srážce přilehl protihráč, ale za tři týdny jsem byl zpátky. Ale jiní kluci marodili déle.

Jak se díváte na odchod Radka Rabušice z pozice sportovního ředitele a jeho nahrazení tvým otcem?
Bude to určitě zavazující. Budu muset předvádět stoprocentní výkony, aby nikdo nemohl poukazovat na nějakou protekci. S otcem už jsme spolupracovali před lety v Synotu. Navíc to není na pozici trenéra, takže to nebude problém. Radkovi určitě patří dík za jeho práci, přivedl mě sem z Bystrce a já jsem tu maximálně spokojený. Jeho odchod je prostě fakt, stává se to, takový je fotbal. Vedení asi mělo nějaké důvody, proč se rozhodlo na ukončení, ale to není moje věc.