Zahynul táta od rodiny, český reprezentant. Už nikdy si nekopne do míče, neuvidí vyrůstat své dvě dcery. Mladší se narodila teprve před jedenácti týdny. „Nezapomeneme,“ řekl šéf fotbalové asociace Martin Malík.

Podobná slova jste v pondělí mohli slyšet ze všech stran. Kondolence střídaly vzpomínky. Na krásné góly, přihrávky, oslavy… „Ta zpráva mě hodně zasáhla, ještě teď mi běhá mráz po zádech. Patří se vyjádřit upřímnou soustrast rodině a nejbližším. S jeho bratrem se denně potkávám na stadionu. Smrt mladého člověka je vždy hrozná, ještě když má dvě malé děti,“ povídal se zármutkem v hlase legendární záložník Zbrojovky Richard Dostálek.

Bavil se fotbalem

Krátce se se Šuralem potkal ještě jako spoluhráč. „Vzpomínám na něj jako na neuvěřitelně talentovaného kluka, který se na každém tréninku bavil fotbalem. Dával krásné góly a vždy se snažil hru nějak ozvláštnit. Pokoušel o různé akrobatické prvky, třeba o nůžky a podobně. Šlo o skvělého fotbalistu, který neměl špatnou kariéru, ale měla být delší,“ smutnil Dostálek.

Do světa velkého fotbalu rodáka ze Šakvic na Břeclavsku v září 2008 vypustil tehdejší kouč Zbrojovky Petr Uličný, který jej poslal na posledních dvacet minut domácího utkání se Spartou. „Prohráli jsme 0:2, střídal za Máru Střeštíka… Plakal jsem, když jsem se to dozvěděl. Je to strašné,“ řekl Uličný.

Tehdy osmnáctiletého dorostence si hned všiml, převyšoval své vrstevníky. „Moc rád na něho vzpomínám, byl to obrovský talent, typ útočníka, který se nebál chodit do soubojů. Ještě teď mám slzy v očích, když si to uvědomím. V Brně jsem trénoval několik fotbalistů, kteří už bohužel zemřeli. Janšta, Kukleta, Koc-man,“ zmínil další brněnské hráče, kteří předčasně odešli.

Kvůli Šuralovi se v pondělí na čas zastavil fotbalový svět – ozvali se velikáni i hvězdy… Upřímnou soustrast vyjádřili třeba lidé z Ajaxu, španělské ikony Sergio Ramos či Iker Casillas a také velkoklubyz Turecka.

Řidič usnul

Fotbalista, který oblékal dres Alanyasporu, nepřežil nehodu. Český fotbalista neřídil – společně s šesti parťáky se vracel ze střetnutí v Kayseri vzdáleného 700 kilometrů od Alanye mikrobusem. Ve dvě ráno projeli tunel nad mořem, do města chybělo jen pět kilometrů…

Pak řidič usnul. Vůz sjel do příkopu a převrátil se. Šural vypadl, utrpěl četné zlomeniny a došlo k vnitřnímu krvácení.

Lékaři v nemocnici jej už nedokázali zachránit. „Ztratili jsme syna, skvělého hráče,“ hlesl Hasan Cavusoglu, předseda klubu sídlícího na Turecké riviéře.

Ještě v noci se v Alanyi začali scházet blízcí přátelé, zaměstnanci klubu. Dorazily televizní štáby. Všichni otřesení. Nejvíce pak manželka Denisa Šuralová. „Je v šoku,“ zmínil Hasan Peksel, ředitel nemocnice v Alanyi. „Snažíme se jí a dětem teď maximálně pomoci,“ dodal hráčův agent Pavel Zíka.

Bývalý hráč Brna, Liberce nebo pražské Sparty, odkud v lednu do Turecka zamířil, patřil do širšího kádru národního týmu, od roku 2013 odehrál dvacet utkání a dal jeden gól – Nizozemsku dva roky nato.

Další už bohužel nepřidá: rozpustilý kluk se širokým úsměvem, jenž slavil góly s rozpaženýma rukama, prohrál poslední boj.

Byl jsi jeden z nás, vzpomínají kamarádi

Šakvice – Je to obrovská tragédie, všichni jsme z toho zdrcení. Tak zareagoval na zprávy o úmrtí svého kamaráda, fotbalisty Josefa Šurala, Vítek Nevěděl ze Šakvic. Nebyl zdaleka jediný, koho nešťastná událost hluboce zasáhla. „Pepu jsme znali a vážili si ho za to, co dokázal, a také za to, že zůstal pořád tím skromným klukem, kterého měli všichni rádi,“ neskrýval smutek Nevěděl.

Na počest mladého fotbalisty a otce dvou malých dcer se nejen u Nevěděla doma rozhoří svíčka. Mnohým, jako například Šakvičance Jarmile Prchalové, však hoří v srdci. „Celý den na něj vzpomínám. Byl ve věku mých dětí. Obrovsky nás všechny jeho smrt zasáhla. Pořád se z toho nemůžu vzpamatovat. Byl to neskutečně hodný kluk, který se hrdě hlásil k Šakvicím,“ smutnila Prchalová.

Jako o velice oblíbeném člověku hovořila o talentovaném reprezentantovi i šakvická starostka Drahomíra Dirgasová. „Lidé byli hrdí na to, že pochází ze Šakvic. Všichni ho měli moc rádi. Je to hrozná tragédie,“ řekla Dirgasová.

O vzpomínky na Šurala se na facebooku podělili také šakvičtí fotbalisté prostřednictvím Petra Neuberga. „Pepi, jsme hrdí na to, že jsi proslavil Šakvice. A nejvíc jsme hrdí na to, jak jsi byl přátelský a zdvořilý. Vždy, když jsi dojel k nám na vesnici, zahrál sis s námi fotbal, ať už v létě, nebo v zimě. Nikdy ses nepovyšoval a nikdy jsi nepřijel s prázdnou. Vždy ses ochotně podepisoval, dokud neskončila fronta. Navždy budeš patřit mezi nás. Nikdy nezapomeneme,“ napsal Neuberg. 

Před nedělním domácím zápasem s Uherčicemi fotbalisté Šakvic uctí Šurala minutou ticha a navlečou na ruku černou pásku. Na hřišti vystaví jeho dres a zapálí svíčku.