Čtyřiatřicetiletý útočník s ligovými zkušenostmi Vladimír Malár vyměnil břeclavské modrobílé barvy za zelenobílou kombinaci. Odchovanec Hrušek ale neodchází do Bohemians, zlákalo jej rakouské ASV Hohenau.

Po právě uplynulé sezoně odcházíte z Břeclavi do Rakouska. Co o tom rozhodlo?
Nějak jsme se dohodli. Jak jsem byl zraněný, tak jsme se domluvili, že pokud budu mít nabídku, tak mi nebudou bránit v odchodu.

Přestupujete do dolnorakouského Hohenau, jak vysokou soutěž budete hrát?
Je to zhruba na úrovni naší I.B třídy, nebo něco podobného. Hrával tam dokonce i Panenka.

Proč jste se rozhodl právě pro tento klub?
Už dlouho jsem s nimi v kontaktu a hlavně měli zájem. Od podzimu jsme si pravidelně volali. Dokonce byli i za mnou v Břeclavi. Jejich jednání mi připadalo seriózní a přesvědčili mě, že zájem mají veliký. Taky je to kousek od hranic, což je ideální. Měl jsem samozřejmě i jiné nabídky v okolí Vídně a za ní.

Počítají tedy s vámi jako s koncovým hráčem?
Ano, počítají se mnou na hrot. Většinou se bude hrát podle stylu soupeře, ale na dva útočníky.

Za Břeclav jste na jaře odehrál jen tři zápasy. Co vás nejvíc trápilo?
Měl jsem natržený sval. Pak už to ale nebylo ani o zranění… Byl jsem připravený k dalším třem utkáním, ale strávil jsem je na lavičce, takže mne trenér nepostavil. Možná už tehdy se rozhodovalo, že odejdu…

Takže spíš nespokojenost z rokem a půl v Břeclavi?
Bohužel. Víceméně to zapříčinilo zranění. V tomto směru to bylo pro mě zklamání. Ale na druhou stranu je to i určitá zkušenost a doporučení, že si na zranění musím dát pozor.

Nepřipadá vám to moc velký sestup, jít po dvou letech z prvoligového klubu až do I.B třídy?
Samozřejmě sestup to je, ale už to bylo i o dojíždění. Mohl jsem jít například do třetí rakouské ligy, ale měl bych problém dát to dohromady s prací. Musel jsem si vybrat. Rozhodl jsem se takhle, a doufám, že to bude dobré rozhodnutí.

V Břeclavi jste chtěl také pracovat s mládeží. Jak vypadá v tomto ohledu?
Mládež jsem v Břeclavi trénoval hlavně první půlrok. Pak jsem začal pracovat a už se to nedalo skloubit. Ráno jsem jezdil o půl sedmé do práce, z ní jsem šel na trénink, což bylo vlastně od rána do večera. Dostat se ještě nějak k tréninkům s mládeží bylo obtížné. V Hohenau už nebude tolik tréninků, takže bych to mohl v budoucnu opět s trénováním zkusit.

Jak jste jako odchovanec Hrušek vnímal situaci v klubu a pád z krajského přeboru?
Samozřejmě je to zklamání. Dříve tam byly návštěvy pět set, šest set lidí. To bylo opravdu nádherné období fotbalu v Hruškách. A teď, když se obec nedohodla s oddílem na financování klubu tak je to opravdu škoda. Sice teď už těch lidí moc nechodilo, ale přece jen to byl sport číslo jedna. Navíc fotbal v Hruškách má bohatou historii a vrátit to zpátky bude problém.

Jak se v současnosti díváte na to, že je na Břeclavsku třetí liga a pak dlouho nic a pak až I.A třída?
Mrzí mě, že se Lanžhot nezachránil v župním přeboru, protože ta mezera je tam teď opravdu obrovská. Doufám, že se někomu vbrzku podaří zacelit a dostane se aspoň do divize (úsměv).

Určitě sledujete světový šampionát. Kdo je pro vás největším kandidátem na titul?
Němci vypadali docela dobře, ale teď už je to loterie. Když Španělé porazili Němce – tým s nejlepší formou, tak možná tipuju Španěly na vítěze. Myslím si, že se do finále dostaly mančafty, které produkují dobrý útočný fotbal. Takže by to mohla být dobrá podívaná.

Jak se vám líbí vuvuzelová atmosféra?
Na tom stadioně to muselo být někdy opravdu příšerné, když už v televizi byl strašný rachot. Ale na druhé straně jsou vuvuzely africkou tradicí. Atmosféra je nádherná. A já to respektuji.

Vladimír Malár
* 34 let
* hráčské angažmá: Hrušky, Hodonín, Poštorná, Bardejov (SVK), Staré Město, Slavia Praha, Sparta Praha, Zlín, Plzeň, Břeclav, Hohenau (AUT).