S kopanou začal v šesti letech v rodných Velkých Pavlovicích, kde na jeho první krůčky dohlížel jeho vlastní otec Aleš Martínek. Ten ještě stále trénuje základnu Velkých Pavlovic a sám aktivně působí jako stoper v Moravském Žižkově.

Patrik je cestovatel. Začínal v obraně, pak se přesunul na druhou stranu hřiště do útoku a nakonec skončil v záloze. A to je zřejmě jeho pravé místo, protože odsud má přehled, může přihrávkami vysílat do šancí spoluhráče a ve vhodnou chvíli sám vystřelit na branku. Sám raději přihrává, jen David Nejezchleba, nejlepší střelec družstva MSK U12, od něj dostal přibližně patnáct gólových přihrávek. Stejný počet branek vstřelil Martínek sám, většinou dokonce ze střední vzdálenosti.

Za své přednosti považuje střední záložník druhého nejlepšího celku I.třídy mladších žáků kvalitní nahrávku, přesnou a tvrdou střelu a techniku s míčem. „Věřím si v kličkování, nejraději jednoho hráče obejdu a pak přihraju, i když bych si klidně troufl obejít i dalšího,“ říká odhodlaně. Martínek nemá ani problémy se hrou hlavou, přestože zatím měří jen 155 cm. Zlepšit by ale chtěl svůj rychlostní projev.

U Martínků je fotbal rodinnou záležitostí. Kromě tatínka hraje fotbal i maminka Jitka, a také sestra Nikola ve věku desíti až třinácti let proháněla po hřišti kopací míč. Ve Velkých Pavlovicích byl Patrik do roku 2009. Po turnaji v Břeclavi si ho vyhlédl trenér Ivan Dvořák mladší, a po jednom zkušebním tréninku talentovaného hráče ihned přijal. Jednu sezónu odehrál Patrik v Břeclavi v základně, tu nedávnou skončenou již v dresu nejmladšího žactva U12.

Kromě fotbalu, kterému se věnuje v Břeclavi a ve volných chvílích i doma s kamarády, si Patrik rád sedne na kolo a prohání se po příhodných terénech kolem Pavlovic. „Mým fotbalovým vzorem Cristiano Ronaldo. Je rychlý, má dobrou techniku a dobře střílí, hlavně přímé kopy,“ tvrdí o svém idolu. Z klubů se mu líbí Chelsea. Ne kvůli Petru Čechovi, ale protože má tento celek sympatický herní projev.

Žák sportovní třídy Základní školy Slovácká ukončil šestý ročník, další tři ho ještě čekají. Co bude dál, o tom ještě nepřemýšlel. Zato o své budoucnosti v kopané má jasno. Chtěl by se vypracovat do ligového celku a může, ale nemusí, to být Břeclav.