Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Radek Slončík přijel na ZFP Akademie Cup ukázat, že i ve svých pětatřiceti letech je stále velmi platným hráčem fulneckého fotbalového klubu.


Radku, v ambiciózním týmu Fulneku začínáte již třetí sezónu a stále jste výrazným přínosem pro tým. Jinam už vás to asi netáhne?
Ne ne, přece jen už nejsem nejmladší a ve svých letech už se fotbalem jen bavím. I když jsem před sezónou měl určité nabídky z 1.ligy, Fulnek pro mě zůstává na prvním místě, tým má motivaci o něco hrát a na spoluhráče si nemůžu stěžovat. Nevím, co víc bych měl chtít.


Loňská druholigová sezóna se vám nadmíru povedla, 6. místo v premiérové sezóně je určitě úspěch. Má Fulnek i v příští sezóně stejně vysoké ambice?
Samozřejmě, vedení chce hrát opět na špici druhé ligy. I loňský ročník jsme měli dobře rozjetý, ale posledních pět kol nám nevyšlo podle našich představ.


Jak hodnotíte dnešní turnaj?
Jsem rád, že vedení domluvilo tento výjezd, byla to kvalitní příprava, naštěstí vydrželo i počasí. Z našeho výsledku tady ale radost nemám, je škoda, že jsme neudrželi dvougólový náskok s Mutěnicemi. Na penalty potom vyhrál šťastnější tým. V utkání o třetí místo už dostalo přednost mládí a domácí tým nás přehrál.


Na vlastní kůži jste si vyzkoušel pro Čecha trochu exotické angažmá v maďarské Ujpesti. Jaká je v Maďarsku úroveň kopané a zázemí?
Maďaři český fotbal a české hráče velice uznávají, hlavně proto, že se prosazují v zahraničí. Sami takovou ctižádost nemají, stačí jim hrát v domácí lize a to je dost brzdí. Co se týče zázemí, je zde šestice kvalitních prvoligových klubů, které snesou srovnání s naší ligou. Já jsem měl štěstí, že v Ujpesti postavili nový stadion pro 14 000 diváků, takže zázemí bylo nadstandardní.


Je nějaký hráč, se kterým jste si na hřišti během své kariéry vyloženě rozuměl?
Těch bylo spousta, nemůžu je všechny vyjmenovat, na někoho bych určitě zapomněl. Ale je spousta lepších hráčů, se kterými byla radost hrát v jednom týmu, ať už to byl Pavel Nedvěd v reprezentaci, nebo Baroš s Lukešem v Baníku.


Když se zamyslíte, jaký je váš nejhezčí fotbalový zážitek nebo úspěch, kterého jste během kariéry dosáhl?
Určitě největším úspěchem pro mě byla možnost reprezentovat Českou republiku, ať už to bylo v mládežnických výběrech, nebo v seniorské reprezentaci. A samozřejmě také tituly se Spartou v roce 2001 a s Baníkem Ostrava v roce 2004.

Martin Daneš