„Jediný slabší výkon jsme předvedli na Slovácku, ten zápas nám nevyšel. Ale ani v jednom jsme vyloženě nevyhořeli," upozorňuje bývalý hráč Poštorné, Bohemians nebo Českých Budějovic.

Ve fotbale jste toho i na nejvyšší úrovni zažil spoustu. Šlo o vaši nejobtížnější půlsezonu?

Byla hodně zvláštní. Když se podívám na tabulku, není to přesný obraz toho, co se na podzim událo. Není to jenom o smůle, ale když se podívám na všechny zápasy, štěstí jsme určitě neměli prakticky žádné.

Mrzí vás víc ztráty na domácím hřišti, nebo u soupeřů, kde jste získali jen dva body?

Myslím, že hlavně doma jsme získali málo bodů. Dvě výhry a čtyři remízy. Přitom všechny zápasy jsme měli rozehrané dobře. Až na jednu výjimku jsme vždycky vedli.

Na začátku sezony ale nic nenasvědčovalo tomu, že byste se měli pohybovat na dně tabulky.

Nezačali jsme nejhůř. Po třech zápasech jsme měli čtyři body. I v dalších zápasech jsme sbírali poklony trenérů, kteří uznali, že se naše mužstvo někam posunulo. Body ale moc ne.

Kdy přišel klíčový moment podzimní části sezony?

Vložené kolo v Olomouci na HFK. tam jsme odehráli jeden z nejlepších zápasů, i když soupeř nebyl příliš kvalitní. Vytvořili jsme si minimálně osm gólových příležitostí. To nepřeháním. Čtvrthodinu před koncem jsme dostali gól z rohu a prohráli 0:1. Ten moment měl dopad na hráče i na trenéry. Přestože kluci plnili to, co jsme po nich chtěli, Za dva dny jsme hráli s Třebíčí, a to už na nás doléhal tlak potřeby tří bodů.

V tomto duelu jste remizovali 3:3. Projevil se tlak i na hřišti?

Šel vidět, jednoznačně. Sice jsme rychle vedli, ale už v jedenácté minutě jsme prohrávali 1:2. V ten moment padla na hráče deka. Měli jsme problém Třebíč přehrát, a nakonec jsme byli rádi, že jsme vyrovnali na 3:3.

Cítil jste změnu i na sobě?

Když se nedaří, člověk nevidí pozitiva, ale hledá věci, které jsou špatné. Třeba jestli nezměnit rozestavění. Tabulka byla pořád vyrovnaná, stačilo dvakrát vyhrát.

Jak na sérii neúspěchů reagovalo vedení klubu?

Před posledními dvěma zápasy jsme měli s vedením pohovory. Se Zlínem B jsme v prvním poločase předvedli to, na co mančaft má. Snažili jsme se z kluků sundat psychický tlak. Byli jsme na soupeře dobře připravení. Pak jsme to za patnáct minut všechno ztratili. Bláznivý zápas. Pro diváky super, ale my jsme zestárli o dvacet let.

Od zisku přinejmenším bodu jste nebyli daleko ani ve Vítkovicích, které přitom po podzimu třetí ligu vedou.

Tam jsme podali výborný výkon. Domácí si ale za celý zápas nevytvořili jednu kloudnou příležitost ze hry. Z naší strany tam bylo vidět nadšení. Drželi jsme jako tým při sobě. Nebyla náhoda, že jsme vedli. Závěr byla vystihující tečka celého podzimu, kdy jsme inkasovali z náhodného míče po odrazu a prohráli 2:3. To jsme si vypili ten kalich hořkosti opravdu do dna. Teď už ale všechno směřujeme k tomu nachystat kvalitní zimní přípravu a udělat kosmetické změny v kádru.

Mluvíte jen o kosmetických změnách. Má tedy současný tým na to, aby třetí ligu zachránil?

Určitě nechci, aby nastal nějaký chaos a vyměnila se půlka mančaftu. Dokazovali jsme, že nejsme právem v roli otloukánka soutěže a že fotbal hrát umíme. Věřím, že to na jaře zúročíme.

Hraje v tom roli i fakt, že Břeclav rozhodně nepatří k nejbohatším klubům v soutěži?

S vedením jsme se domluvili na představách, jak budeme pracovat. Chceme hrát s vlastními hráči nebo fotbalisty z regionu. Stál jsem za klukama od začátku sezony. Kdybychom měli jednoho kvalitního stopera a útočníka navíc, tak jimi samozřejmě nepohrdnu. Trh v našich finančních možnostech není nijak přesycený, ale určitě se budeme snažit posílit.

Hrajete s nesmírně mladým mužstvem. V ideálním fotbalovém věku jsou snad jen tři hráči. Kde je střední generace, kterou vychoval břeclavský fotbal?

To je trefná otázka. Generace mezi pětadvaceti a sedmadvaceti lety tady chybí.

Mají podle vás mladí hráči na třetí ligu?

Mají. Jen nejsou schopní ty výkony podávat každý zápas. Ale nemají na to, aby mančaft táhli. Potřebují dobré výkony hráčů, na které se spoléhá. A zkušenější osa, na kterou jsme spoléhali, nám úplně nefungovala ve střední části podzimu.

Občas jdou slyšet hlasy, že když hrajete třetí ligu pro osmdesát nebo sto diváků, jestli to má cenu. Co byste jim vzkázal?

Fotbal v Břeclavi nikoho z nás neuživí. Třetí liga je nevděčná soutěž, má někdy až profesionální nároky, kluci jsou tu teď čtyřikrát týdně. Děláme to proto, že fotbal máme rádi. Do třetí ligy patříme, hrajeme ji dlouhodobě. Chceme proto pracovat s hráči jako je Svoboda, Wallisch, Sycha, Kunický, Horčička nebo Košut. Je to lepší cesta, než když tady bude hrát Smirnov a Cybrov, na které dojde osmdesát lidí. Ale když tu budou hrát hráči z blízkého okolí, diváků přibude. Nechceme od nastolené cesty odstoupit, i když se podzim nepodařil.

Mluvil jste o práci s místními hráči. Zřejmě nejvíc se ale povedl podzim Brazilci Lucasovi. A je možné, že se vám z dovolené už nevrátí…

Byl to jeho nejlepší půlrok za tři sezony, které v Břeclavi strávil. Jenom v tomto případě musím říct, škoda, že sezona končí, protože v posledních zápasech se podílel na řadě branek. Rádi bychom mu pomohli do vyšší soutěže. Uvidíme, co nám vzkáže po testech v Jižní Americe.Pokud u nás nebude pokračovat, bude to velká ztráta.

Jinak předpokládám, že jste byl hodně rád, že už máte poslední zápas za sebou.

Když se nedaří, bere to hodně psychických sil. Udržet nasazení a koncentraci není jednoduché. Z tohoto pohledu jsem rád, že sezona skončila.

Probírali jste fotbal i doma?

Snažil jsem se nelichotivou sezonu domů nepřenášet. Jenže jsem to prožíval, a tak jsem se od toho někdy nedokázal oprostit. Naštěstí mám skvělou manželku, která mě podporuje, za což jí děkuju.