Ten mu dal pracovní nabídku a on ji přijal. Houška bude zároveň působit i jako druhý asistent u áčka MSK a bude k ruce trenéru Milanu Valachovičovi. Mimo tréninky a zápasy se bude jako správce starat o fotbalový areál na Lesní ulici. zda souběh těchto funkcí zvládne, ukáže až čas. Hlavní cíl má jasný, udržet béčko MSK na jaře v I.A třídě.

Určitě jste v minulosti aktivně hrál fotbal. Kam patří vaše začátky?

Od pěti let jsem nastoupil v družstvu benjamínků v rodných Bartošovicích na Moravě, což je obec na Novojičínsku. K fotbalu mě přivedli rodiče. V Bartošovicích jsem prošel i kategoriemi žactva a dorostu.

Kam vaše fotbalová cesta směřovala dál?

V posledním roce dorostu jsem již hrál za muže VTJ Vyškov, v té době jsem nastoupil studium na vysoké vojenské škole.

To ovšem ještě nebyla vaše nejhodnotnější fotbalová štace…

Ne, s velkým fotbalem jsem se setkal až v Drnovicích, které v té době hrály druhou národní ligu. Do kádru áčka jsem se nikdy nedostal, ale zblízka jsem viděl kvalitu hráčů, zabezpečení klubu, chování funkcionářů, vše bylo v té době již na vysoké úrovni. Byly to tři plodné roky.

Vyškovsko jste dál poznával v několika sportovních klubech.

Hrál jsem okresní a krajské soutěže v desíti různých celcích na Vyškovsku a Brněnsku. Z těch známějších ve Vyškově, Hošticích, Šaraticích nebo Újezdu u Brna.

Kdy jste nastoupil trenérskou dráhu?

Když mi bylo jednatřicet let, vrátil jsem se do Vyškova jako trenér mužů a dorostu, a přitom jsem ještě aktivně hrával, občas při nedostatku hráčů i v divizním áčku. Trénovat jsem ale poprvé začal o dva roky dříve dorost v Dědicích. V té době jsem pískal i divizi.

A první ryze trenérské angažmá?

To přišlo v Lipovci na Blanensku, kde jsem trénoval družstvo mužů, hrající první B třídu.

Pak jste se přesunul do Sparty Brno?

Ano, v Brně jsem dělal dva a půl roku asistenta trenéra áčka mužů v župním přeboru a v divizi. Zbytek třetí sezony jsem působil u dorostu Líšně a pak jsem se vrátil do Sparty Brno k mládeži.

Tam jste dosáhl svých zatím největších trenérských úspěchů.

Se starším žactvem U15 jsem skončil na jaře 2013 na pátém místě soutěže Sportovních center mládeže, což je nejvyšší soutěž v České republice. A s novou patnáctkou jsem na podzim 2013 ukončil stejnou soutěž na čtvrtém místě se shodným počtem bodů, jakých dosáhlo třetí Slovácko. A od nového roku jsem již zde v Břeclavi.

S jakými představami jste vstoupil do trenérské práce v MSK?

Mým úkolem je zkonsolidovat béčko, které je vzhledem ke svému věkovému složení jakousi juniorkou klubu, udržet ho v první A třídě a připravit ho na další sezonu. Jsem zvyklý pracovat s mladými hráči, dorostenci, nebo hráči rok po dorostu. U každého se snažím využít jeho kladných dovedností, nechci se přehnaně zaobírat negativy. Osobně vyznávám tři kritéria, která chci, aby byla hráči plněna – jsou to disciplína, dobrá fyzická připravenost a týmový duch. S B-týmem trénujeme zatím jen necelý měsíc, takže bych ještě nerad hodnotil jeho úroveň. Na to bude čas po skončení zimního turnaje.

Máte i své trenérské vzory?

Ze zahraničních velikánů to jsou José Mourinho a Jürgen Klopp, z české ligy Luboš Kozel z Dukly Praha. Hodnotím kladně jejich přístup, vytváření atmosféry v družstvu, což poznávám z hovorů s hráči, z videí a sledování utkání.

Jak zvládáte spojit trenérskou funkci se správcováním na stadionu?

Správce hřiště jsem dělal už na Spartě Brno, takže to jde. Občas si ale potřebuju vyčistit hlavu, tak se vydám na procházku s mým psem rasy Cane corso nebo si posedím s přítelkyní u kávy.