Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Zajímavé fotbalové jméno se v příští sezoně objeví na lavičce mikulovského fotbalového klubu, který bojuje v krajském přeboru. Nový kouč Jiří Hajský byl před třiceti lety u jediného titulu v historii brněnské Zbrojovky. Zkušený trenér vedl v minulé sezoně tým z Vysočiny, divizní Hartvíkovice.


Jak jste se k angažmá v Mikulově dostal?
Vlastně náhodou (smích). Po sezoně jsem skončil v Hartvíkovicích a volal mi kamarád, že Pálava shání trenéra. Tak jsem tady.


Co si od svého angažmá v FC Pálava slibujete?
Ambice asi nemohou být velké, poté co se tým ve dvou posledních sezonách zachraňoval. Chci tuto tendenci zastavit. Aby to bylo klidnější než třeba letos.

Jaký je váš trenérský rukopis? Na jaký styl se mohou fotbaloví fanoušci v Mikulově těšit?
Takhle to nemůžu říct. Musím se nejprve seznámit s mužstvem a teprve potom se můžu rozhodnout, co se s ním dá hrát.
Nemůžu třeba chtít hrát útočně, když budu mít jen jednoho útočníka. Zařídím se podle toho, na co bude mužstvo mít.


Jaké jste měl o svém současném mužstvu informace?
Dosti rozporuplné. Někteří říkali, že mužstvo bylo špatné, od druhých jsem naopak slyšel, že dokázalo hrát vyrovnanou hru se špičkovými mužstvy soutěže. Je těžké se v tom oreintovat. Obrázek si musím udělat sám.


Přivedete si do nového angažmé nějaké hráče?
Jsem tu teprve týden. Domácí hráče jsem již stačil vidět všechny. Jezdí se mnou čtyři kluci z Brna a jsem i v kontaktu s brněnskou juniorkou. Pokud se někdo nevejde do kádru mužstev z vyšších soutěží, zkusíme se domluvit. Ale ještě je brzy, potřebuji se s týmem ještě lépe seznámit.


Kdo vám bude s vedením mužstva pomáhat jako asistent?
Bude to pan Lašan. Jde o člověka z domácích zdrojů, kterého mi doporučil klubový výbor.


Jaký máte přehled o jihomoravském krajském přeboru? Přeci jen jste působil na Vysočině.
Já jsem z Brna, takže nějaký přehled určitě mám. Na Vysočině jsem také nikdy předtím nepůsobil a zvládl jsem to tam.
Každopádně jde o to, že se nechci přizpůsobovat stylu soupeřů. Proč bychom si nemohli hrát to svoje a nechat soupeře, aby se přizpůsobil nám?