Devadesátá léta přinesla v Břeclavi velký fotbalový boom. Tatran Poštorná odehrál pět sezon ve druhé lize, na zápasy chodily i pětitisícové návštěvy. Na první ligu si však tehdejší boss Rudolf Baránek netroufl. I když tu možnost měl.
Stalo se to hned první rok po postupu z Moravskoslezské fotbalové ligy. V sezoně 1995/1996 skončil Tatran v druholigové tabulce na třetím místě. Tehdy prvoligový Cheb šel do konkursu, takže postupovaly tři týmy. Poštorná však nakonec přenechala licenci v tabulce čtvrtým Bohemians.. „Už jsme byli dokonce vylosovaní. Ve čtvrtém kole jsme měli hrát na Spartě. Ale nakonec jsem do toho nešel. S těžkým srdcem jsem ligu odmítl, nevěřil jsem, že bych to finančně utáhl,“ vysvětloval později své rozhodnutí předseda Baránek.
Některé hráče toto rozhodnutí samozřejmě zklamalo. „Jen špatný fotbalista by nechtěl hrát výš. Myslím, že kluci se už těšili na zápasy se Spartou a Slavií. Já byl trochu skeptičtější, věděl jsem, že náš rozpočet byl celkem nízký už na druhou ligu. Navíc ani stadion neodpovídal prvoligovým kritériím. V koutku duše jsem doufal, ale rozhodnutí pana Baránka mě neudivilo,“ přiznal tehdejší kouč František Komňacký, jehož úspěšné angažmá v Tatranu katapultovalo k dalším velkým úspěchům.
Přes zklamání z přenechání prvoligové licence vzpomínají hráči na toto období v dobrém. „Byli jsme perfektní parta. Nešlo nám o peníze, neptali jsme se co za to. Chtěli jsme se někam posunout, trochu bych to možná přirovnal k současné Líšni. Navíc jsme měli velkou podporu diváků. Když přišlo dva a půl tisíce lidí, tak byl Baránek naštvaný,“ zavzpomínal Jiří Bartoš, bývalý gólman Tatranu a nyní manažer Sokola Lanžhot.
Tatran zanikl v roce 2012, ale v Poštorné se fotbal hraje dál. Stadion momentálně využívá divizní MSK Břeclav.
