Už třetím rokem jste v Břeclavi brankářskou jedničkou. Zaregistroval jste kolem sebe nabídky odjinud nebo vám pozice v Břeclavi vyhovuje?

Co jsem se vrátil do Břeclavi, žádnou konkrétní nabídku jsem nedostal, takže jsem tyto záležitosti vůbec nemusel řešit. Bydlím i pracuji kousek od stadionu, pravidelně chytám třetí ligu, což je kvalitní soutěž. V tomto ohledu jsem v Břeclavi naprosto spokojený.

V letošní zimní přípravě jste zvolili model těžších soupeřů, kteří vás pořádně prověřili, i na úkor mnoha porážek. Je to lepší, než hrát s lehčími soupeři?

Já si stěžovat nemůžu, práce jsem měl dost (úsměv). Asi to bylo lepší, soupeři nám ukázali, kde máme slabiny a nedostatky. Ty chyby pak můžeme v tréninku vychytat a v soutěži už se jich vyvarovat. I když se prohrávalo, náladu v týmu snad moc neovlivnilo. Samozřejmě to nebylo příjemné, pořád to ale ještě není liga.

V přípravě jste se postavili i prvoligovému Znojmu. I přes porážku 2:4 to musel být výjimečný zápas.

Ten výsledek odpovídal rozdílu mezi soutěžemi. Znojmo nastoupilo v generálce v plné síle. S takovým soupeřem nehrajete každý den. Pro kluky to muselo být zpestření. Užili jsme si to.

Snad každý zápas před vámi hrála jiná čtyřčlenná obrana. Stačíte se ve spoluhráčích orientovat? musel jste se hodně zlobit?

Zlobit se můžu, ale víc s tím neudělám. Hodně se to přede mnou točilo. Ze začátku jsem pátral po jménech, bylo to jen zeptat se na jméno a jít do zápasu. Ale po týdnu dvou už se to trošku ustálilo. Bohužel, kluci přede mnou opakovali až žákovské chyby, po kterých jsme dostávali v přípravě zbytečné branky. Snad se do začátku ligy poučíme.

Na každém tréninku se vám a vašim kolegům v rukavicích věnuje trenér brankářů. Na co klade důraz a jaké speciální cviky s ním absolvujete?

V zimní a letní přípravě jsou to tréninky s důrazem na posilování a odrazovou sílu. V lize to už bude jiné. Tam půjde o udržování formy, o tom dostat se do pohody. Sám si řeknu, v čem se necítím jistý, kde ještě vidím, že můžu něco zlepšit. Občas jsou to centry, jindy zase rozehrávka.

Povedlo se vám v zimě vůbec zrelaxovat? Byl jste lyžovat nebo to máte zakázané?

Zakázané to ve smlouvě zrovna nemáme, ale nebylo by šťastné se zranit zrovna na lyžích. Přece jen jsem ale jeden den v Rakousku lyžoval. Jinak jsem ale odpočíval a věnoval jsem se přítelkyni. Přibližně měsíc jsem byl bez velkého fotbalu. Ovšem srandamače a různé halové turnaje jsem si přes svátky ujít nenechal.

V zimě se navíc v každém zápase točila kapitánská páska. Nováčci v týmu už přispěli do společné kasy, kterou držíš?

Ano, přesně k tomu účelu ta páska v přípravných zápasech sloužila. Každý si vyzkoušel být kapitánem a zápisné je nemine. Z něčeho tu ukončenou potom musíme zaplatit. Noví kluci tu pásku moc nechtěli, ale nedalo se nic dělat.

Když už jsme u toho placení, váš spoluhráč Patrik Levčík se v lednu stal fotbalistou roku na Břeclavsku. I jeho platba do kasy neminula?

Vidíte, já jsem na něj úplně zapomněl. Ještě, že jste mi to připomenul. Hned ho na tréninku zpětně zkasíruju. Samozřejmě jsme mu poblahopřáli, ať se daří jak jemu, tak celému týmu a v soutěži se zachráníme.