Na rozepře politiků, kteří hájí zájmy nás a naší země, jsme si již dozajista zvykli. Čemu však člověk v tuzemsku ještě úplně nepřivykl, jsou spory mezi fotbalovými kluby. K obdobné situaci došlo také na Břeclavsku, kde se snaží někdejší účastník druhé nejvyšší české soutěže Tatran Poštorná o to, aby se opětovně vrátil na scénu kopané. Klub, který figuruje v MSFL a je tedy nejvýznamnějším oddílem v regionu, MSK Břeclav, je údajně subjektem, jenž mu v tom chce zabránit. A tady vzniká důvod celého konfliktu.

Po roční nečinnosti je SK Tatran Poštorná, jemuž se v roce 2005 staly finanční trable osudné, podle sportovního ředitele Rudolfa Baránka opět schopen zahájit svou činnost, oficiálně od 1. července 2007. MSK Břeclav, který vznikl sloučením Slovanu Břeclav, Lokomotivy Břeclav a právě Tatranu Poštorná, má být ale velkou překážkou, jež brání tomu, aby se dal klub znovu do chodu.

„Odpor proti naší myšlence je ohromný. Zástupci městského klubu dělají vše proto, aby se to nepodařilo, lžou, mystifikují veřejnost a pomlouvají nás na úřadech,“ nechal se slyšet sportovní ředitel Tatranu Rudolf Baránek, který má nyní problémy s tím, aby se náběr nových hráčů do žákovského týmu stal skutečností. „Jak funguje propaganda proti nám, dokazuje i to, že sedm z deseti chlapců je ze Sedlece, Křepic a dalších míst mimo Břeclav,“ posteskl si.

Baránek: Trávník stále využívají

Městský sportovní klub považuje nařčení ze strany občanského sdružení Tatranu Poštovná za naprosto absurdní. „Jednak si myslím, že tím, že vzniklo MSK, dostala mládež vetší prostor hrát fotbal. Je logické, že k nám se hlásí děti z Břeclavi, protože chtějí hrát kopanou na vyšší úrovni. Pokud o toto zájem nemají, tak potom se přihlásí k jinému oddílu,“ vysvětloval Radek Rabušic, trenér MSK Břeclav a sportovní ředitel v jedné osobě. „Jinak my nemámě zapotřebí se vyjadřovat k urážkám, které na naši adresu pronesl pan Baránek. Ale je to jeho právo, pokud se cítí být poškozen. „Nicméně, pokud dochází argumenty, přicházejí urážky,“ poznamenal lakonicky.

Jedním z klíčových bodů sporu je využívání umělého trávníku III. generace, na něhož bylo přispěno deseti miliony korun ze státní kasy. Vlastníkem je občanské sdružení, jež doposud žádným mužstvem, ať už v jakékoliv kategorii, nedisponuje. Moderní hrací plochu tak donedávna využíval MSK Břeclav. „Městský sportovní klub Břeclav používá naše hřiště s umělou trávou včetně osvětlení ve svůj prospěch bez jakékoliv smlouvy či předem dané dohody,“ láteřil Baránek.

Podle smlouvy, kterou obě strany podepsali v uplynulém roce, mohlo MSK Břeclav využívat trávník III. generace do 31. prosince 2006. Funkcionáři momentálně sedmého celku Moravskoslezské ligy tvrdí, že podmínky kontraktu byli bezezbytku splněny, z čehož vyplívá, že tuto plochu již nevyužívají. „Máme dokonce zápis ze schůze, kde jsem dali trenérům zřetelně najevo, že umělý trávník již nemohou využívat,“ argumentoval Rabušic.

MSK prý nic Tatranu nedluží.

Představitelé SK Tatran Poštovná upozorňují také na to, že MSK Břeclav jim nadále dluží za pronájem a mimo jiné za elektrickou energii, kterou používali k osvětlení umělého trávníku. „Veškeré tyto pohledávky jsme uhradili, za toto jim nedlužíme ani korunu. Něco jiného je platba za granulát, jenž slouží k údržbě hřiště. To už je ale opravdu jen maličkost,“ ohrazoval se Rabušič proti nařčení.

Obě strany si stojí pevně za svým, nejen sportovní veřejnost tak netuší, co si má o celém sporu, jenž fotbalovému prostředí na Břeclavsku bezesporu neprospěje, myslet. „Nemyslím si, že by slova pana Baránka, jimiž nejen mě napadá, nějak ohrozila pověst našeho klubu,“ dodal Radek Rabušic s tím, že na invektiva sportovního ředitele Tatranu Poštovná již nemíní reagovat. „Myšlenku obnovit činnost Tatranu neopustíme a že se nám to podaří,“ vzkázal sebevědomě Baránek.