Na podzim bojoval za Lanžhot, nyní se pere o dres A–týmu MSK. Pokud by se ale do základní sestavy nedostal, chápe, že se musí svou výkonnost nejprve prokázat v béčku.

Podzimní část této sezony jsi strávil v Lanžhotě. Jak jsi byl spokojený v I.A třídě?
V Lanžhotě mi nic nechybělo, je tam skvělé zázemí a podmínky, hřiště patří k nejlepším na jižní Moravě, na jakém jsem hrál. Mrzí mě, že se tam hraje jen I.A třída, určitě by se tam měl hrát vyšší fotbal. Věřím, že časem to určitě přijde. Začátek sezony byl horší, nevyhrávali jsme, ale potom už to bylo lepší. Škoda, že jsme nezachytili soutěže.

V mužstvu Lanžhota jsi byl hodně vidět, i když jsi branky moc nestřílel. Jaké jsi tam měl úkoly?
Určitě jsem měl být společně s dalšími kluky, co už mají něco odkopané, tahounem týmu. Docela mě zaskočilo, jací jsou v Lanžhotě dobří fotbalisti. Někteří mají určitě na víc než na I.A třídu. Góly jsem sice moc nedával, i když šancí jsem měl hodně. Hlavně jsem přihrával. Ale já raději branky někomu připravuji.

V zimě jsi dostal šanci se znovu poprat o dres domácího MSK. Jsi za to rád? Měl jsi nabídky i odjinud?
Jsem za to hodně vděčný, že jsem dostal znovu šanci hrát doma a poprat se o dres MSK. Je to pro mě speciální. Jsem tu doma, začínal jsem tu s fotbalem a vyrůstal tu. Když jsem dostal nabídku z Břeclavi, o ostatní nabídky jsem se nestaral.

Stále ale zůstáváš hráčem druholigové Karviné a trenér Michal několikrát naznačil, že případná jednání o hostování nebo přestupu by ještě mohla být složitá. V severomoravském celku o tebe už nejeví zájem?
Pořád zůstávám hráčem Karviné a myslím, že jím ještě dlouho zůstanu. Je to vždycky docela problém. Pokud jde o nějaké hostování, často to na tom vyrovnání skončí. V Karviné jsme se nerozešli moc v dobrém, ale postupem času se naše vztahy urovnaly a teď už je to za mnou. Vlastně ani nevím, jestli o mě má Karviná stále zájem. Ozvali se jen jednou v zimě, že bych měl přijet na přátelák, ale i to nakonec po domluvě padlo.

V minulosti tě hodně zbrzdila série zranění. Cítíš se teď úplně zdravý?
To je fakt, měl jsem hodně smůlu na zranění. Sám jsem to nechápal a doktoři už mě odepisovali na invalidní vozík (smích). Jsem rád, že můžu říct, že se cítím úplně zdravý. Snad mi to vydrží.

V tvém případě tě mohou trenéři využít jak na kraji zálohy, tak v útoku. Kde se ty osobně cítíš lépe?
Nejraději hraji pravého krajního záložníka. Na tomto postu nastupuji už od dob mého působení v akademii Slovácka. Ale nevadí mi ani útok. Dokonce už jsem si v minulosti párkrát zkusil i pravý kraj obrany. Neměl jsem s tím problém.

Jak bys zhodnotil zimní přípravu v dresu MSK?
Zimní příprava byla letos kvalitní. Jsem rád, že jsem ji mohl absolvovat celou. Nebyl jsem nemocný ani zraněný. Zatím jsem pořád pendloval mezi zápasy áčka a béčka. Hodně dlouho jsme ale čekali s áčkem na výhru. Snad se to v soutěži otočí. Za béčko jsem odehrál zatím v zimním turnaji čtyři zápasy a dal jsem pět branek.

Pokud by se ti nepovedlo dostat do kádru áčka, zůstal bys i v rezervním týmu s tím, že by ses o šanci v áčku musel poprat i v jarní části MSFL?
Chci se poprat o základní sestavu v áčku. Když kluci nehrávají pravidelně v áčku, musí přesvědčit trenéra svými výkony v béčku. Musí chytit svou šanci za pačesy a záleží už jen na tom hráči, jak se k tomu postaví.

Sleduješ i výkony tvého staršího bratra, kterému se v Senici hodně daří?
Jsem moc rád, že se mému bratrovi daří. Moc mu to přeji, předvádí stabilní výkony, je na něm znát velká pohoda. Zaslouží si to. Má velkou podporu v rodině. Hodně fotbalově vyzrál. Snad se mu bude dařit i dál.

Myslíš, že si s ním ještě někdy zahraješ v jednom klubu?
No, možností už jsem na to měl dost. Jak ve Slovácku, mohl jsem za ním jít i do Vítkovic a byl jsem s ním i v Liberci. Teď už asi ta šance jen tak nepřijde. Ale kdoví, bylo by tu super. Třeba se setkáme, až nám bude kolem čtyřicítky a budeme spolu kopat za Charvátskou.