Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Chápu, že na mě bude pravděpodobně vyvíjen v Městském sportovním klubu tlak. Já to ale tak neberu. Chci předvádět dobré výkony a bojovat s klubem o špici soutěže a mužstvu pomoci do druhé ligy,“ říká bývalý hráč rakouského Unionu Perg.

U našich jižních sousedů strávil v třetí nejvyšší soutěži jednu sezonu. Fotbalovému řemeslu se ale v tolik specifickém prostředí nepřiučil. „Bylo to hodně o bojovnosti. Taktika tam nehraje až tak velkou roli. Navíc jsme hráli o záchranu. Jsem rád, že mě zkontaktoval sportovní ředitel Břeclavi Radek Rabušic a dal mi šanci,“ pochvaloval si čtyřiadvacetiletý zadák.

Rakouská regionální soutěž mu ale přece jen něco dala. „Zahrál jsem si v přátelském utkání proti prvoligovému LASK Linec, který před lety trénoval František Cipro. Důležité ale bylo, že v jeho dresu nastoupil Ivica Vastič, připadá mi, že je to stále nejpopulárnější sportovec v zemi,“ líčil brněnský rodák své zážitky z utkání s ikonou rakouské kopané.

Návrat do českých luhů a hájů velmi uvítal. Prostředí v tuzemských klubech je totiž bez výjimky vstřícné. „V Rakousku je to zvláštní. Tam se na nějaké kamarádství, partu nehraje. U Nás je to úplně o něčem jiném. V Břeclavi mě kluci uvítali perfektně, cítím se tady prozatím velmi dobře. Pár kluků jsem tu navíc již znal, třeba Davida Gallu,“ přiznal.

Jako každý nováček musel kabinu po svém příchodu něčím potěšit a také sáhnout do peněženky. „I s dalšími hráči, kteří v létě do Břeclavi přišli, jsem musel zaplatit ostatním večeři. A kde se slavilo? „Bez komentáře. Ale byla to samozřejmě slušná restaurace,“ poznamenal s potutelným úsměvem na tváři.

Fotbalového fanouška na Břeclavsku možná Petr Schwarz svým rozhodnutím nepotěší. Jeho domovem je stále moravská metropole. „Jsem zarytý Brňák. Na zápasy i tréninky do Břeclavi dojíždím. Je to kousek. Mám tam i manželku, dítě je na cestě.“

V MSK bude hrát třetí nejvýznamnější tuzemskou soutěž, sám ale cítí, že se svými fotbalovými dovednostmi mohl dosáhnout mnohem více. „Mám pár startů v Gambrinus lize, ale nejvíce jsem odehrál poločas. Myslím, že jsem však na českou soutěž měl. Bohužel tehdejší kouč Brna pan Večera byl jiného názoru,“ posteskl si nad svým fotbalovým osudem.

Pokud se mu ale dařit podle představ nebude, po zeleném pažitu rozhodně do fotbalového důchodu běhat nechce. „Říkal jsem si, že bych mohl začít studovat trenérskou licenci. Už je nejvyšší čas,“ hlásal s úsměvem na tváři. „Uvidíme, jak to bude. Ale je pravda, že nemám garantovánu základní sestavu ani v Břeclavi, budu muset tvrdě makat,“ dodal.