Nejenže přiváděl svým herním pojetím soupeřovu útočnou vozbu k beznaději, sám se dokonce proměnil ve spasitele týmu. Osm minut před závěrem duelu proměnil pokutový kop.
„Tak nějak jsem věděl, kam penaltu kopnu. Zvolil jsem levý horní roh, bylo to ale docela složité, protože se hrálo na podmáčeném terénu,“ uculoval se plavovlasý obránce.

Po zápase ho leckdo označil za nejlepšího muže na zeleném pažitu. Jeho přínos pro mužstvo mohl být však ještě větší.
„No, jo,“ opáčil. „Mohl jsem dát v závěru druhý gól. Byla to dorážka, ale gólman to vyrazil do břevna, napodruhé se to už odrazilo o některého z obránců.“
Středeční podvečer byl deštivý, nevlídný. Věrní domácí příznivci skandovali v pochmurném počasí jeho jméno. „Ale nebyla to jen moje zásluha,“ mávl rukou čtyřiadvacetiletý obránce.
Coby brněnský rodák, který své city k moravské metropoli nikterak nezastírá, mohl mít v klání proti Bystrci smíšené pocity. Profesionála v sobě ale nezapřel.
„Jo, jo. Brňák vyřadil brněnský tým. Ale já to tak vůbec neberu. Nikdy jsem za mužstvo Bystrce nehrál. Znám tam však některé hráče. Pravidelný kontakt s nimi ale neudržuji,“ pravil.

Nepříjemných reakcí se tak neobává. „Bývalé spoluhráče mám především v Brně. Myslím si, že nějaké výhrůžky mi určitě nehrozí,“ dodal s rozzářeným úsměvem na tváři.

Díky jeho vítěznému gólu ve středečním duelu druhého kola Poháru Českomoravského fotbalového svazu stojí MSK Břeclav před nemalou výzvou.
Svůj boj totiž na domácí půdě včera v podvečer prohráli hráči divizního Dvora Králové. Na jih Moravy tak v rámci druhé nejprestižnější tuzemské soutěže přijedou pražští Bohemians. Sok z nejvyšší soutěže.

A dá se očekávat právoplatná fotbalová atmosféra, neboť příznivci Klokanů cestují se svým klubem tradičně po všech koutech republiky.
„Pro hráče to byla velká motivace si proti nim zahrát. Před zápasem s Bystrcí si uvědomovali, že v případě vítězství se mohou poměřit s ligovým protivníkem,“ vysvětloval kouč Rabušic.