V jednom rozhovoru jsi prohlásil, že dáš dvacet branek za sezonu. Na začátku se ti to dařilo plnit, ale potom jsi se zasekl. Jak to?
Tohle by jsem chtěl uvést na pravou míru.V tom rozhovoru jsem prohlásil, že bych byl rád, kdybych v každém zápase vstřelil alespoň jeden gól a nejlépe kdyby jich bylo alespoň dvacet. Myslím, že je to hlavně o psychice a na začátku sezony jsem byl naladěn jinak než teď, určitě byla větší motivace, když šlo ještě o postup.Momentálně mám toho v hlavě mnohem víc, než na začátku sezony.Začalo zkouškové období a to mi dělá vrásky.

Jinak jsi ale s angažmá v Břeclavi zcela určitě spokojen, ne?
Spokojený zatím jsem, k tomu nemám co dodat.

Určitě jsi si svými výkony udělal mnoho fanoušků. Jak dlouho tě tu ještě budou sledovat. Myslím, jestli kolem tebe nekrouží nějaká lasa třeba z vyšších soutěží.
K tomu se opravdu nedokážu vyjádřit , o ničem konkrétním nevím, jsem hráč Břeclavi a to zatím platí. Samozřejmě bych se rád posunul zase o něco výš.

S kým z „nových“ spoluhráčů si nejvíce sedíš? Jsou to právě slovenští spoluhráči?
Z kabiny nemám problém absolutně s nikým. Vůbec neřeším, jestli je to Čech nebo Slovák. Samozřejmě občas bývají různé rozepře kvůli fotbalu nebo hokeji, ale to je všechno jenom sranda. Určitě nejvíce času ať už na hřišti nebo mimo něj trávím s Róbertem Valentem. Známe se už z Interu, pořád si máme co říct.

Možná to není otázka úplně na tebe, ale co tvoji hru nejvíce zdobí? A na čem hodláš nejvíc zapracovat?
Podle mě nejsem silového hráče. Spíše mě zdobí rychlost, technika a práce s míčem. Určitě bych se chtěl zlepšit ve vzdušných soubojích a taky někdy potřebuji větší klid při zakončení.

Během hry neskrýváš svoje tetování. Kolik jich máš a co znamenají?
Momentálně jich mám asi okolo osmi a znamenají různé věci. Na předloktí mám své iniciály a anděla. Na druhé zase jména rodičů a květy, které znamenají radost. Na bicepsu a rameni mám kříž věnovaný mamce, která zemřela když jsem měl jedenáct, na její počest tam mám i anděla strážného a její iniciály. Mám tetování ještě na hrudi a na břichu. Určitě ještě přibudou další, které ukážu později.

Kam až sahají tvoje ambice? Co by jsi ve fotbale chtěl dokázat?
Moje ambice jsou odjakživa jen ty nejvyšší. Proto to dělám a stále chci víc. Dokázat bych chtěl co nejvíce. Myslím, že sen každého sportovce je vytěžit ze sebe maximum a tím pádem se dostat co nejvýše. Ale někdy je třeba i to pověstné štěstí.

Co vlastně ještě děláš kromě fotbalu?
Věnuji se škole, chodím na Fakultu tělesné výchovy a sportu v Bratislavě, ale každou volnou chvíli věnuji sportu, na odpočinek moc času nemám. Rád makám na svém těle, jsem stále v pohybu, chodím do fitka, běhávám a dělám různé další věci při kterých se dokážu odreagovat.