Přestože mají Charvátčané možnost po několika letech nejnižší fotbalovou soutěž vyhrát, postupovat pravděpodobně nebudou. Mladý univerzál však dokázal, že mu post hrotového útočníka sedí nejvíce.

Kde jste začínal s fotbalem?

Svou fotbalovou kariéru jsem začínal už ve svých dětských letech v Rakvicích. V sedmnácti letech ale následovalo stěhování do Břeclavi, a tak jsem začal hrát za Charvátskou Novou Ves. Její dres oblékám posledních pět let.

Nelákala vás vidina hrát v nedalekém rakouském pohraničí?

Ne nikdy, v Charvatské jsem naprosto spokojený.

Hrajete nejnižší soutěž v republice. Co vám fotbal dává?

Fotbal především hraji, protože mě baví. Podobné to bude asi u většiny mých spoluhráčů. Je to pro mě takové odreagování a zábava.

Říká se, že nejnižší soutěže se hrají „za pivo a párek". Co máte za odměnu vy?

Ano, je to tak, i my dostáváme za odměnu pověstné pivo a párek. Ale musíme si to zasloužit, což znamená, že musíme vyhrát, jinak máme smůlu a jsme o hladu a žízni. Je to taková naše malá motivace.

Letos se vám střelecky daří. Je to pravidlo nebo je tato sezona pro béčko Charvátské něčím výjimečná?

Pravidlo to pro mne rozhodně není, protože před sezonou jsem hrával levého záložníka, a to pro mě nebylo úplně to pravé. Až na začátku tohoto ročníku mě trenér béčka postavil do útoku a začalo se dařit. Dal jsem i nějaké góly. (smích)

V posledním kole se rozhodne, jestli vyhrajete IV. třídu. Hodláte v případě postupu přijmout vyšší soutěž?

Tak to nevím, už se o tom mluví několik sezon, jestli postoupit či ne. Ale to rozhodnutí nezávisí jen na mě, ale na celém týmu a vedení klubu. Tohle jde kolem mě.

Nepokukujete ještě po angažmá v některé z vyšších soutěží?

To rozhodně ne, fotbal hraji už jen pro zábavu, nepotřebuji si nic dokazovat. Jsem spokojen s tím, co hraji teď, to mi stačí.

Přesto ale občas nakouknete i do áčka Charvátské Nové Vsi, které hraje okresní přebor. Jak často se tam dostanete na trávník?

Přestože jsem vlastně považovaný za hráče áčka, tak se do zápasů v okresním přeboru moc nedostanu. Nejraději bych hrál jen za béčko, tam se mi hraje mnohem lépe, můžu se více odvázat a hrát tak, jak chci, a nemusím se bát, že něco pokazím.

Kterého soupeře máte nejraději a proč?

Nad tímhle jsem nikdy nepřemýšlel, to se nedá takhle říct, ale lépe se asi hraje s týmem, který je na vyšší úrovni, hra má potom spád.

Naznačil jste, že jste dříve hrál v záloze. V útoku je to lepší?

Už jsem prošel snad každým postem kromě brankáře. V mladších kategoriích jsem vyzkoušel pozici stopera a krajního obránce, později i záložníka, ale pozice útočníka, kterou hraji od začátku letošní sezony, mi vyhovuje asi nejlépe.

Jaký máte nejpříjemnější zážitek spojený s fotbalem?

Největší zážitek byl, když jsem si mohl zahrát, díky výhře v projektu Kopeme za fotbal, proti prvoligovému týmu Sigmy Olomouc. Sice jsme dostali nakládačku, ale stálo to za to. Proti prvoligistům si zahrajete jen jednou za život.

Musím se ale zeptat i na nejhorší fotbalový zážitek. Vzpomenete si na takový?

Když jsem hrál první sezonu za A-tým, tak jsem musel při zápase poslouchat vulgární nadávky diváků. Teď už to tak nevnímám, ale při přechodu z dorostu do mužů to pro mě nebylo příjemné.

Kterému týmu fandíte kromě Charvátské Nové Vsi?

Samozřejmě mému mateřskému klubu Rakvicím. Ale na zápasy jiných týmů se moc často nedostanu. Vlastně se na český fotbal nějak moc nedívám, tam nefandím nikomu, preferuji anglickou Premier League, kde je mým favoritem Arsenal. Jednou bych se rád podíval na jejich zápas, tak doufám, že se mi to někdy splní. Nejlépe ještě když v jeho dresu bude kopat můj fotbalový vzor Tomáš Rosický. Obdivuju jej prakticky odmalička.