Už od prvních minut se hrál Na Šlajsi pohledný fotbal plný šancí na obou stranách. Hned ve druhé minutě netrefil bránu z malého vápna domácí Venglovič. Hosté zase kontrovali střelou Salajky, která šla po rohu jen těsně vedle. Tvrdonický gólman Uher musel o chvíli později nadvakrát krotit střelu Straky, proti střele Bartoše mu zase pomohla tyčka. A to vše se vměstnalo jen do první desetiminutovky a diváci se museli bavit.

Postupem času se ale domácí fanoušci čím dál častěji chytali za hlavu. Nemohli uvěřit, co domácí spálili. Třeba situace, kdy šli Kuřil s Matůškovičem sami na gólmana Tvrdonic, ale druhý jmenovaný ve finále vůbec netrefil branku. Kuřil pak spálil ještě další stoprocentní šanci, když mířil vedla tyče.

A muselo je to pořádně mrzet. Ve 39. minutě totiž prošli do brejku tvrdoničtí útočníci Sirotka se Saitzem. Řítili se na jediného obránce Lanžhota a své přečíslení na rozdíl od domácích ukázkově proměnili. Byla to druhá střela Tvrdonických mezi tři tyče a znamenala překvapivé vedení.

Katastrofální koncovka Lanžhota pokračovala i po změně stran. Zatímco Matůškovič spálil další dvě šance, hostům stačila po hodině hry další chvilka nepozornosti lanžhotské defenzivy, aby dali druhou branku. Střela Saitze se ale dostala za brankovou čáru podle pomezního rozhodčího po teči z ofsajdové pozice. Protestující hosté dostali dvě žluté karty, ale vůbec nic nezmohli.

Nakonec se Sirotkova trefa z první půle ukázala jako vítězná. Přestože pokračovala hra prakticky na jednu branku, domácím nebylo přáno. Vrcholem jejich zoufalé snahy bylo Kuřilem nastřelené břevno. Tvrdonice tak poprvé na jaře vyhrály, zatímco Lanžhot tápe a propadl se na šesté místo. Tvrdonice se odlepily ode dna, a jsou předposlední.

Dalibor Jančálek (trenér Lanžhota): „Nebude to radostné hodnocení. My pokračujeme v nastoupeném trendu, kdy máme tlak, spalujeme v zápase stoprocentní šance, a to nás nakonec stojí body jako v posledních zápasech s Ratíškovicemi, kdy jsme dostali rozhodující branku pět minut před koncem. To stejné doma s Rohatcem minulý týden a naposledy jsme selhali střelecky i ve Slavkově. Kdybychom dnes hráli proti Tvrdonicím sto minut, tak branku nedáme. Neumíme prostě útočit do plných, navíc při derby, které je většinou hodně nervózní. Stejně jako tu loni vyhrály beznadějně poslední Kostice, tak teď jsme v uvozovkách darovaly body Tvrdonicím. To už ani není herní krize, už je to i o psychice, je to v hlavách hráčů. Už jsme takto prohráli několikátý zápas v řadě, nemůžeme dát gól, v koncovce nemáme klid a nikdo nedokáže vzít tu odpovědnost na sebe. Nenašli jsme morální sílu, abychom nepříznivý výsledek s Tvrdonicemi zvrátili. Je to křeč."

Radomír Kaizar (trenér Tvrdonic): „Jsou to vybojované a vydřené body, manšaft ukázal, že v něm bojovný duch je. To jsme konečně potřebovali, abychom tým nakopli. I to štěstíčko přišlo. Původně bych byl před zápasem spokojený i s bodem, navíc když jsme měli takovou slátanou sestavu. Ale tři bodíky, to je něco, s čím jsem moc nepočítal. O to je to lepší. Ani jsem to nebral jako derby, Lanžhot je v tabulce úplně někde jinde než my a respektovali jsme jeho sílu. Rozhodnout jsme přesto mohli už i dříve, ale když rozhodčí mávl ofsajd před naší druhou brankou, nedá se s tím nic dělat. On je pán na hřišti. Naštěstí jsme to hubené vedení udrželi a nerozhodovalo o bodech. Je to důležité, abychom se chytli, chceme soutěž zachránit. Příští týden nás čeká klíčové utkání s Velkou nad Veličkou. Tam se rozhodne."

Sokol Lanžhot – Sokol Tvrdonice 0:1 (0:1)

Branka: 39. Sirotka

ŽK: 2:5

Střely na branku: 5:6

Rohy: 7:3

Diváků: 260

Sestavy:

Lanžhot: Osička – Žaloudek, Rehák, Uher O., Trnovec – Bartoš (K), Hakala, Straka, Matůškovič – Venglovič (64. Herman, 82. Hrnčíř), Kuřil

Tvrdonice: Uher V. – Vališ (89. Rebenda), Čapka, Selecký, Salajka, Trčka (K), Matúš, Macenauer (83. Menšík), Konečný, Saitz, Sirotka