Rodák z Ladné začínal s kopanou v šesti letech jako útočník pod dohledem pana Jana Čápka. Později, v kategorii mladších žáků, to byl František Podrazil, trenér, který měl v Ladné velkou autoritu.

Ve dvanácti letech přešel Tomáš do Tatranu Poštorná, kde působil dva roky, a protože byl šikovný, vybrali si ho do Šardic. Byl zde plné čtyři roky, nejprve hrál první žákovskou ligu, později byl u postupu mladšího dorostu Šardic zpět do druhé dorostenecké ligy. Pohyboval se v útoku nebo hrál podhrotového záložníka, dokonce byl i kapitánem družstva. Dařilo se mu i střelecky, držel se v popředí tabulky střelců soutěže, k čemuž hodně přispělo pět gólů v síti Břeclavi.

K jeho odchodu ze Šardic přispěly neshody s trenérem. Ten nechal Tomáše vícekrát jen sedět na lavičce náhradníků, aniž by mu to nějak zdůvodnil. Slovo dalo slovo a trenér nepříjemný rozhovor ukončil s tím, že Tomáš v klubu skončil.

Začal si tedy hledat nové angažmá. Dva letní měsíce strávil v elitním klubu 1. FC Slovácko, k dohodě o jeho zařazení do hráčského kolektivu starších dorostenců ale nedošlo. Dostal i nabídku od Tatranu Poštorná, aby hrál I.A třídu mužů, zdálo se mu ale, že je na mužskou kategorii ještě příliš mladý. Druhou možností nepohrdl, a tak se ocitl v MSK Břeclav.

Minulou sezónu odehrál celou za starší dorost MSK B, sezónu 2010–2011 měl začít ve dorostenecké devatenáctce, ale Šardice využily svého práva a stáhly si ho z hostování zpět. Dohodl se s nimi a polovinu sezony odehrál v Šardicích, aby byl od jara 2011 plně k dispozici Břeclavi. Jinak by rok stál.

Tomáš studuje ve Velkých Pavlovicích na gymnáziu, letos bude maturovat. Se sportem by chtěl spojit i svůj civilní život, rád by pokračoval na Masarykově univerzitě v Brně ve sportovním studiu, aby v budoucnu mohl pracovat jako fotbalový trenér. Jeho koníčkem bylo dříve rybaření. V Ladné jsou k tomu příhodné podmínky, mohl vysedávat u jednoho ze dvou tamních rybníků. Tam nabíral klid, někdy tak mocně, že u ryb dokonce usnul.

Nyní již fotbal zabere společně se studiem veškerý jeho volný čas a na pobyt u rybníka už ho moc nezbývá. Má ale i jiného, zajímavého koníčka. Bedlivě sleduje pánskou módu a snaží se ji i na sobě prakticky uplatňovat. Jednou možná budeme psát o elegantním trenéru Pospišovi.

Rodinné zázemí jeho sportování přeje. Vždyť jeho dědeček byl atletem, otec hrával kopanou, starší bratr Matěj kope v Lednici a maminka je sportovní masérkou. Snad i proto mají všichni pro sport pochopení. V kolektivu hráčů devatenáctky MSK Břeclav se Tomáš cítí velmi dobře. Na hřišti si nejlépe si rozumí s Rosťou Kurialem a Jardou Hromkem, tedy s hráči, kteří operují v jeho blízkosti.

Do jarní části dorostenecké divize vstupuje Tomáš Pospiš s odhodláním pomoci družstvu k postupu do druhé dorostenecké ligy, o němž je pevně přesvědčený.