Se svým působením v MSK jsi asi spokojený, že? Prakticky hned jsi naskočil do základní sestavy.

Herně určitě spokojený jsem, jenom by to chtělo víc gólů. Potřebuju větší klid v zakončení. Ani jsem nečekal, že se takhle brzy dostanu do základu. Ale spoluhráči mě vzali dobře, je tu super kolektiv.

Přitom jsi ale neměl namířeno zrovna do Břeclavi…

Hrál jsem divizi z béčko pražské Dukly, i když jsem byl dva roky hráčem prvního mužstva. Potom jsem měl jít do Velkých Pavlovic. Pak měl ale kontaktoval pan Rabušic, vyzkoušeli mě na přípravných zápasech, a už jsem tu zůstal.

V týmu Břeclavi je celá řada zkušených hráčů. Kdo je pro tebe největší osobností?

Je to asi Marek Demjanovič a Laďa Malár. S ním hraju v útoku a myslím, že si docela sedíme. Já jsem vyšší, on má zase rychlost. Musím se od něj naučit většímu klidu v zakončení, abych těch gólů dával víc. Zatím mi to tam moc nepadalo.