„Postup je výsledkem úsilí semknutého hráčského kolektivu,“ hlásí trenér Luděk Zlámal.

Do Břeclavi jste přišel na začátku roku 2010. Jaké jste měl vize?
Začal jsem postupně budovat kádr družstva a po loňském jaru jsme stáhli čtrnáct bodů na Třebíč. Ztrátu z podzimu jsme ale již nedohonili a obsadili jsme konečné druhé místo

To vám dalo impuls k boji o postup v sezoně následující.
Od začátku nového soutěžního ročníku jsme se netajili s tím, že jdeme za postupem do druhé dorostenecké ligy.

Po podzimu jste byli v tabulce soutěže třetí, tři body za Pelhřimovem a dva za Líšní.
Pelhřimovu se extrémně vydařil podzim, nebezpečnější se nám ale jevila Líšeň, která předtím hrála druhou ligu. Solidní standard odváděl i Vyškov. Nám se několik zápasů nevydařilo, byly tam chyby i štěstí soupeře. Tříbodová ztráta ale ve fotbalu není tak velká.

Jaro ale nezačalo nejlépe…
Vstup jsme měli skutečně špatný. Porážku 1:2 ve Veselí nad Moravou ovlivnila umělá tráva. Tím ale nechci naši ztrátu tří bodů omlouvat, soupeř se vyhecoval ke skvělému výkonu. Kdo chce soutěž vyhrát, musí se umět s takovými překážkami poprat.

Pak přišla domácí remíza 0:0 s Vyškovem.
To jsme ještě nevěděli, že se z Vyškova vyklube náš největší soupeř v boji o postup. Tento zápas jsme mohli vyhrát 4:0, ale také 0:1 prohrát.

Vše vyřešila fantastická série jedenácti výher v řadě.
Důležitá byla výhra 1:0 v Pelhřimově, těžký zápas jsme měli i ve Žďáru a body jsme neztratili ani v Prostějově, kde se hrálo za nepříznivého počasí. Tři body jsme tam získali po těsné výhře 2:1. V ostatních zápasech byla naše převaha víceméně jasná.

V konečné tabulce za vámi zůstal Vyškov zpět o sedm bodů.
Vyškov se dlouho držel dva body za námi, měl vyrovnanou výkonnost v obou polovinách soutěže. Odpadl až v předposledním kole a prohrál i svůj poslední zápas. I ostatní soupeře postihla krize.

Úspěch je dílem kolektivu, ten ale měl ve svém středu pár výrazných osobností.
Určitě bylo cítit návrat Tomáše Pospiše z hostování v Hodoníně-Šardicích. Je to typ vítězného hráče, který umí vyburcovat družstvo. Dokázal branky střílet a ještě víc jich připravil pro spoluhráče. Oporou zadních řad byl Josef Nešpor, který byl nejstabilnějším hráčem a prosadil se i střelecky, zejména proměňováním pokutových kopů. Z mladších hráčů byl defenzivní záložník Michal Polášek s jedenácti asistencemi nejlepším nahrávačem družstva. Tomáš Kruták byl našim nejlepším střelcem. Dal jednadvacet branek. Svou úlohu kapitána zvládl i Roman Vejvančický. Dal družstvo dohromady. Nejvíce překvapil Patrik Levčík, na jehož technické kousky je radost se dívat a po podzimu se výrazně zlepšil Jaroslav Hromek, který si po odstranění zdravotních potíží řekl i o start v áčku mužů. Do výčtu opor patří i krajní obránce Dobšíček, útočník Segundo a brankář Maňák.

Šest vašich hráčů odejde k mužům. Jak se po nich zacelí mezery?
Očekáváme příchod tří hráčů ze Slovácka, které zrušilo svou osmnáctku a jednáme ještě s jedním hráčem Zbrojovky. Čerpat budeme i z vlastních zdrojů. Průběžně dostávali příležitosti v divizi hráči sedmnáctky MSK, kteří svých šancí využili a ukázali, že se s nimi dá počítat i do budoucna.

JAROSLAV HÝBNER