„V dobách největší slávy, tedy někde v osmdesátých letech, jsme měli kolem devadesáti členů. Pak se udělala radikální čistka, protože hromada lidí ani nevěděla, že jsou u hasičů. Zkrátka o to neměli zájem,“ poukazuje Alois Maniš, který je starostou hasičů z Perné od sametové revoluce.

Jak přiznal, rád by konečně předal žezlo mladšímu nástupci, jenže nikomu se do toho moc nechce. „Jsme mladá organizace. Ve svých pětapadesáti letech jsem v ní druhý nebo třetí nejstarší,“ říká Maniš.

Dobrovolní hasiči z Perné jsou mezi dalšími sbory známí zejména ženskou základnou. „Z minulosti jsme proslavení dorostenkami. Jak se řekne Perná, v okrese si každý vybaví ženské. Máme sedmičlenný výbor a v něm sedí čtyři ženské a tři chlapi. Stačí?“ usmívá se starosta dobrovolníků.

Kolegům z dalších vesnic a měst vřele doporučuje, aby si dali do výboru třeba tři ženy a chlapi budou mít rázem po starostech. „Pořádáme spoustu akcí, ženské to zařídí,“ podotýká Maniš. Výjezdy už jsou vyloženě mužskou záležitostí. „Zatím je nechceme brát s sebou. Sice se nám jedna pořád hlásí, že s námi chce vyjíždět, ale ještě to nedospělo tak daleko, že bychom ji přibrali,“ říká zkušený hasič.

Družstvo dorostenek bohužel museli v Perné zrušit. Důvodem je nedostatek dětí. „Jsme vesnička, kde žije sedm set padesát obyvatel, najděte tady deset holek,“ vysvětluje Maniš. O nedostatek následovníků přesto zatím není nouze. V obci fungují dvě družstva nejmenších dětí, které chodí do první, druhé a třetí třídy. „Ty prďochy to baví, i jejich rodiče. Jezdí jim fandit na soutěže. Je to hezké,“ je Maniš rád za takovou podporu. Když jezdil závodit s dorostenkami, neměl tehdy žádný dospělý doprovod.

V současné době má sbor dobrovolných hasičů v Perné čtyřiapadesát členů, z toho patnáct dětí. Ty jsou zatím tak malé, že když provádějí požární útok, lehce se schovají za stříkačku.

Jejich dospělí kolegové jsou každý den připravení bojovat s plameny. Zásahů je podle Maniše spousta. „Třeba minulou neděli jsme vyjeli k požáru strniště. Nemáme cisternu, jen avii, tak to zadusili profíci z Mikulova. Když jsme o dvě hodiny později přišli na fotbal, dva chlapi nám nadali, proč to hasíme, že oheň rozdělali schválně, aby to shořelo. Jenže předem žádné řízené pálení nikdo nenahlásil, takže když jeli kolem policisté, upozornili nás na to,“ vysvětluje starosta dobrovolníků z Perné.