„Není důležité mít nějakou věc pro štěstí, pravý hasič musí mít v sobě nějaký díl obětavosti a chtít pomáhat druhým. To je to, co je důležité,“ myslí si starosta dobrovolných hasičů v Tvrdonicích Josef Gál.

Poukázal i na to, že v tomto týdnu byla do jejich zásahové jednotky zapsána žena. „Když náš velitel hlásil na Kopis, že se stala Iveta Fojtíková členkou naší výjezdovky. Ti mu řekli, že je to první žena na Břeclavsku, která je ve výjezdové jednotce,“ usmívá se Gál.

Nezapomněl ani na Nejstaršího člena. „Je to Jan Urbánek, který oslavil letos čtyřiaosmdesát let. Nejdéle je u sboru třiaosmdesátiletý František Kalužík, Letos je to jednašedesát let co vstoupil do sboru,“ připomněl Gál.

Někdy se stane, že je požár malý, ale to dobrovolní hasiči nevědí, dokud nedojedou na místo. „Vždycky jsme ve střehu a připravení. Musím říct, že někdy přijedeme k požáru a zjistíme, že je to jen malý ohýnek. Potom se nám uleví a vedeme takové ty legrační řeči, jako kde máte ty párky na opékání,“ směje se tvrdonický dobrovolný hasič.

Většinou to ale žádná sranda není. „Jeden náš kolega našel v březnu utonulého, při projížďce na kole lesem mezi Kosticemi a Lanžhotem. Hned nám volal a my, i když jsme nebyli povoláni, jsme ze solidarity ke kolegovi vyjeli. Dostat se na místo pro nás nebyl problém, protože tuhle oblast dobře známe. Když jsme tam dorazili, lítal kolem už vrtulník. Přivolaným břeclavským hasičům zabránila k vjezdu do lesa zatopená příjezdová cesta, proto jsme se spojili s Kopisem a pomocí vysílaček jsme je navedli tou nejkratší možnou cestou,“ vzpomíná na nepříjemnou událost Gál.

Tvrdí, že člověk, který sedne do hasičského auta, je vlastně jednou nohou v kriminále. „Dřív, když nebyla tak dobrá technika a povedlo se zachránit málo, byli lidé vděční za každou zachráněnou věc. S dnešní technikou se toho dá zachránit daleko víc, jenomže to se lidem zdá málo a jsou schopní nás klidně zažalovat, že jsme jim toho nezachránili víc,“ říká Gál.