„Vždycky když zahouká siréna a vyjíždíme k požáru, cítíme hlavně respekt. Záleží hodně i na tom, jak velký a jak moc rozšířený nebo komplikovaný zásah to bude,“ přibližuje Kovařík, na co hasiči v takových chvílích myslí.

V loňském roce oslavili kobylští dobrovolníci sto let od svého založení. „Oslavy stého výročí se protáhly až do teď,“ říká velitel. Hasiči v Kobylí vznikli až někdy kolem roku 1908. Proti okolním vesnicím to bylo dost pozdě. Bylo to kvůli nedostatku vody, ale když se zavedl obecní vodovod, došlo k založení sboru dobrovolníků,“ připomíná sto let staré události tamní velitel.

V kobylském sboru je i dvacet dětí

Kobylský hasičský tým tvoří dvaadevadesát členů, z toho je asi dvacet dětí a jedenadvacet mužů působí v zásahové jednotce. „Členové výjezdové jednotky dělají hasiče už odmala. Z dětí se snažíme vychovávat dobré nástupce. Je u nich vidět zájem. S radostí se účastní různých soutěží a některé i vyhrály. Vždycky když zahouká siréna, tak se seběhnou kolem a vidíme na nich, jak rády by se zúčastnily výjezdu,“ chválí malé záchranáře Kovařík.

Letos jim zahoukala siréna na zbrojnici už patnáctkrát. „Od ministra vnitra jsme dostali ocenění za pomoc při povodních, při kterých jsme pomáhali. V tomto období zasahujeme prakticky každoročně. Letos jsme už vyčerpali i vodu z několika sklepů tady v Kobylí,“ poukazuje Kovařík na to, že hasiči nezahálí a jsou velmi prospěšní.

„Děláme i různá cvičení v místní škole. Tam si můžou děti osahat techniku, podívat se, co se jak dělá a jaký je postup při záchraně,“ dodává velitel dobrovolných hasičů.

Kobylští mají i spoustu veselých příhod. „Na prvních závodech, které pokračovaly zábavou na místním koupališti. Brzo ráno šel jeden s hostů na toalety, nabral špatný směr a spadl do vypuštěného bazénu. Ze strachu, že se utopí, nasadil kraulařské tempo, při kterém si zlomil ruku,“ vzpomíná na jednu z nich Kovařík.