Zásahovou jednotku, která je zařazena do třetí skupiny jednotky požární ochrany, tvoří dvaadvacet odborně i zdravotně způsobilých mužů.

„Mají s obcí sjednanou dohodu o členství, a pomáhají jí tak plnit zákonnou povinnost podle zákona o požární ochraně,“ vysvětluje velitel jednotky v Krumvíři Ondřej Němeček.

V obci pracují dobrovolní hasiči i s mládeží. „Mladí hasiči se dali opět dohromady asi před rokem pod vedením nové vedoucí. Zúčastnili se několika dětských soutěží a předpokládáme, že až naberou zkušenosti, dostaví se výsledky,“ je přesvědčený o jejich slibné budoucnosti velitel.

Jak také Němeček upřesňuje, mužské družstvo pro požární sport v obci nemají.

Dobrovolníci jsou si ale vědomi toho, že je potřeba si vychovávat své nové nástupce. Patnáct dětí do dvanácti let je toho jistě dobrým příkladem.

„V současné době máme i čtyři mladé hasiče do dvaceti let. Jsou to nadějní adepti a už i členové naší jednotky, u kterých se dá předpokládat celoživotní zapálení. Někteří pocházejí z hasičských rodin a všichni prošli kroužkem mladých hasičů,“ představuje část sboru.

Techniku a vybavení si Krumvířští pochvalují.

„Na konci loňského roku jsme převzali úplně nové zásahové auto. Jeho vlastníkem je obec, která na jeho zakoupení získala téměř třímilionovou dotaci. Přes dva miliony pak ještě dodala ze svého rozpočtu. I z toho je zřejmé, že obci na zajištění požární ochrany opravdu záleží,“ neskrývá velitel radost s tím, že auto může k zásahu odvézt šest hasičů, tři tisíce litrů vody a samozřejmě nezbytné vybavení.

Co ještě potřebují hasiči v Krumvíři dořešit, je zateplení sedmnáct let staré zbrojnice a zvětšení svých šaten. Úpravu uvnitř hasičky však podle slov velitele chtějí zvládnout svépomocí.

Velitel Němeček připomněl i jeden z největších požárů své kariéry, který vypukl minulý týden ve skladu molitanu v Brumovicích. I krumvířští dobrovolníci přijeli kolegům na pomoc, stejně jako deset dalších jednotek.

Jak velitel dodává, není žádný požár jednoduchý, ani ten sebemenší, který se týká zapáleného strniště, trávy nebo třeba jen kontejneru.

„Každý takový zásah představuje pro hasiče určité riziko zranění nebo otravy kouřem. Úsměv na našich tvářích se objeví až po skončení zásahu, který vedl k záchraně majetku a k omezení škod,“ dodává a podotýká, že hasiči ve sboru si zaslouží velký dík.