Po sametové revoluci totiž dobrovolníci půjčili pro vytvoření kroniky své knihy zápisků okresnímu hasičskému sdružení, ale zpátky se jim nic nevrátilo.

„Někde se ztratily. První poválečná léta tak nejsou zmapovaná. Je pravda, že v obci žije jeden žijící zakládající člen pan Tomáš Řešil, který letos slaví devadesát let, který nám pomáhá,“ říká sedmatřicetiletý starosta sboru dobrovolných hasičů v Novosedlech Jaromír Mikuška.

Když se řeknou Novosedly, spoustě lidí se v souvislosti s hasiči vybaví práce s mládeží. „Pořádně to začalo fungovat kolem roku 1980, když mi bylo osm let. Jezdili jsme reprezentovat okres do krajských soutěží. O požární sport mají zájem i ženy. Ty začaly cvičit, když jim bylo čtrnáct let. Dnes je jim kolem třiceti. Až si splnily své mateřské povinnosti, tak se vrátily. Do loňského roku byly posledních pět šest let nejlepší v okrese,“ chlubí se starosta dobrovolníků.

Co ovšem v současné době tamní hasiče nejvíce tíží, je nedostačující zbrojnice. „Je to zbožné přání několika generací mých předchůdců. Tento barák se přebudoval na zbrojnici před sedmapadesáti lety z bývalé ledárny, která sloužila na chlazení piva, protože vedle je hospoda,“ popisuje historii budovy Mikuška.

Na modernizaci zbrojnice se kvůli nedostatku peněz zatím nedostalo. „V rámci obecních aktivit tady vždycky byly nějaké důležitější věci. Neustále čekáme, až přijde náš den D a budou peníze,“ doufá starosta hasičů.

Od roku 2003 už je hotový projekt, který tehdy nechal zpracovat obecní úřad. „Současná budova je nedostačující, protože máme dvě zásahová auta. Uvnitř však může parkovat jen jedno. Druhé stojí o kilometr dál, takže je celkem nebojeschopné,“ vysvětluje Mikuška.

Obecní úřad alespoň poslední léta pomáhá s dalšími investicemi. Hasiči mají sociální zařízení, letos se těší na topení, které je v chladné budově nezbytné. „V zimě tady nemůže parkovat cisterna, protože teplota se dostane pod bod mrazu,“ poukazuje Mikuška.

Co se týče vybavení jednotlivce, jsou na tom novosedelští hasiči dobře. Celá zásahová jednotka, která čítá čtrnáct mužů, má kompletní oblečení, to znamená kalhoty, blůzu, zásahové boty a přilby.

„Vyjíždíme většinou k menším požárům. Třeba před čtrnácti dny hořely v kravíně tři balíky slámy. Někdy také pomáháme s čerpáním vody do sklepů, když víc zaprší,“ popisuje Mikuška hlavní náplň práce dobrovolníků.