„Mladých hasičů máme třicet. Práce s mládeží je jedna z našich hlavních priorit. Vychováváme si tím totiž svoje nástupce,“ je si vědom důležité činnosti i s těmi nejmenšími velitel sboru Antonín Kaňa.

Ten také přiznává, že starší hasiči už na závody v požárním sportu jezdí spíše za zábavou. Jejich mladší kolegové o to moc zájem neprojevili. Budoucnost tak vidí právě v mládeži, kde v současné době postavili družstvo starších a mladších žáků.

„Dřív měly i děti dobré výsledky, ale teď se dost vyměňovaly, takže zatím spíš jen trénují. Doufám, že příští rok už nějaké ty úspěchy budou,“ usmívá se pyšný velitel.

Co se týče techniky, je Kaňa spokojený. Před dvěma lety totiž hasiči dostali nové zásahové auto. Teď si dobrovolníci také sami spravují jedno darované od policie.

„Obleky máme v pořádku a snažíme se je i dovybavovat. Zbrojnice je stará, ale z venku vypadá moc hezky, je to jedna z dominant obce. Problém máme spíš vevnitř. Nemáme skoro garáže a šatny,“ dodává s tím, že pokud budou peníze, rádi by si hasiči začali zbrojnici opravovat.

Zásahová jednotka má v současné době osmnáct členů a je součástí třetí skupiny požární ochrany.

„Ročně vyjíždíme asi desetkrát a převážně k požárům. U nás v obci ale za posledních deset let nehořelo, máme tady dobrého preventistu. Problém nemáme ani s vodou, v naší blízkosti totiž žádná není,“ uvádí Kaňa.

Hasiči se také podílejí na zábavě v obci. „Pořádáme v Šitbořicích například dětskou hasičskou soutěž, Martinské hody, plesy a už potřetí nás čeká zabijačka, kde se všichni scházíme. Máme moc dobrý kolektiv,“ vyjmenovává. Jak také uvádí, spolupráce s obcí je velmi dobrá.

O hasičství je v obci zájem, i když i tady dobrovolníci bojují s tím, že mladí lidé mají velké množství různých koníčků.

„Když pak jedeme třeba na soutěž, tak někteří nemůžou, protože musí jít hrát fotbal. Ale spolupracujeme třeba i s rybáři, kteří u rybníka pořádají dětský den. U cisterny vždycky bývá nejvíce lidí,“ popisuje velitel.

Má také radost z toho, že jsou i v dnešní době lidé ochotní zcela zadarmo pomáhat druhým. „Už jsem mockrát přemýšlel nad tím, proč lidé dělají tuto práci dobrovolně. Určitě je pohodlnější sedět doma u televize a nic nedělat. V tom člověku to prostě musí být,“ je přesvědčený velitel Kaňa.

Hasiči ze Šitbořic také jezdí za svými kolegy do švýcarského města Dinhard, se kterým má obec družbu. Stejně tak aktivně spolupracují i s dobrovolníky ze Slavonic a připravují se i na návštěvy v Kunštátu, kam se přestěhovala jedna z jejich bývalých členek.