Dobrovolní hasiči pomáhají obyvatelům Týnce a blízkých obcí už od roku 1922, kdy jich bylo v tamním sboru pouhých deset. Dnes má základna členů pětapadesát.

„Aktivních hasičů je asi jen sedmnáct, z toho jsou i tři ženy. Máme ale také spoustu příznivců z řad starších bývalých hasičů, kteří v podstatě sbor postupně vybudovali,“ představuje týnecké dobrovolníky starosta sboru Luděk Mrákava.

Zásahová jednotka dobrovolníků je složená z deseti členů a patří do třetí skupiny požární ochrany.

„K zásahům vyjíždíme asi desetkrát za rok. Nejčastěji pomáháme při zatopení rodinných domků, když se z koryta vylije Kyjovka. Voda je náš největší problém. Ale hasíme třeba i stohy, odstraňujeme popadané stromy po bouřkách,“ popisuje práci týneckých dobrovolných hasičů starosta.

Ještě do roku 2006 soutěžili dobrovolníci i v požárním sportu. „Závodili jsme hodně. Teď už nemáme lidi, kteří by se tomu věnovali. Všichni mají málo času, snaží se udržet práci,“ podotýká s tím, že v současné době nepracují v Týnci ani s mládeží.

Důvodů je prý hned několik. „Nemáme nikoho, kdo by se dětem věnoval. Několik mladých zájemců sice máme, ale když někdo přijde a vidí, že je tam sám, tak jej to spíš odradí,“ přiznává starosta. Do budoucna by byl však velmi rád, kdyby se situace zlepšila. Přece jen i v Týnci potřebují své nástupce.

Ti by se jim hodili například při hlídání vody. „Sice máme v Týnci protipovodňovou ochranu, ale je vždy nutné rychle zavřít všechny otvory do kanalizace. Z ní pak musíme i vodu přečerpávat,“ uvádí Mrákava.

Své si podle jeho slov hasiči užili například při povodních v roce 1997 i v roce 2006. To se při hlídání vody střídali i tři týdny, přespávali v maringotce a střežili majetek Týnečanů.

Co se týče techniky, jsou dobrovolníci celkem spokojení. „Máme na výjezdy dvě auta. Avie je přizpůsobena spíše povodním, máme tam několik výkonných čerpadel. Vloni jsme dostali i dotace od kraje na nové čerpadlo. Každý rok máme nějakou zkušenost, podle které se snažíme jednotku dovybavovat,“ přiznává. Druhé auto slouží na běžné výjezdy. Je už z roku 1971, takže si hasiči zažádali i o příspěvek na lepší model.

„Potřebovali bychom asi milion korun,“ dodává.

I oblečení hasičů je už velmi kvalitní. Každý rok se snaží dobrovolníci dokoupit alespoň to nejdůležitější, čím by zvýšili svoji ochranu.

„Zdraví hasičů je určitě na prvním místě. Už nemůžeme jezdit na zásahy jen v riflích. Ani profesionálové to nevidí rádi. Všechny obleky jsou nehořlavé, boty nepropíchne ani hřebík,“ je spokojený se současným vybavením své jednotky.

„Zbrojnici už máme také docela starou, je ze sedmdesátých let. Potřebovali bychom alespoň vyměnit okna, opravit fasádu,“ vyjmenovává, co by rádi v nejbližší době opravili. Samozřejmě je to otázka peněz.

Týnečtí hasiči úzce spolupracují i s obcí a dalšími zájmovými kroužky. „V obci pořádáme každoročně hasičský bál. Ten už je velmi vyhlášený. Obcházíme obec a zveme lidi a zároveň jim i prodáváme lístky. Mnohdy si někdo aspoň jeden koupí, aniž by přišel. Jen nám chtějí pomoct,“ váží si Týnečanů Mrákava.

Pro děti spolupořádají hasiči i Dětský den, na kterém jim ukazují a půjčují svou techniku. Také provádí simulovaný zásah.

„Pořádáme i preventivní akce. Například ve škole učitelkám a žákům ukazujeme a vysvětlujeme, jak se zachází s hasicím přístrojem,“ upozorňuje.

Jeden z největších zásahů čekal dobrovolníky loni v lednu, kdy vyjížděli k požáru bývalé pily v Moravské Nové Vsi. „Bylo tam hodně jednotek a ještě ke všemu bylo minus devatenáct stupňů Celsia. Všechno nám zamrzalo,“ vzpomíná.

Už sedmatřicet let udržují týnečtí dobrovolníci družbu s hasiči ze slovenských Sekulí. Každý rok se schází na fotbalovém turnaji, který je i z části náhradou za požární soutěže.

„Jednou vyhrajeme my, podruhé oni. Spíš ale pak posedíme u muziky, povykládáme si,“ usmívá se Luděk Mrákava, který je velmi vděčný starší generaci hasičů, že v obci sbor dokázala tak dlouho udržet.