„Mezi naše největší aktivity patří především práce s mládeží a akceschopnost výjezdové jednotky, ve které je teď devatenáct členů a patří do třetí skupiny. Další dva mladí hasiči ale čekají jen na to, až jim bude osmnáct let,“ představuje sbor velitel družstva Zdeněk Kachyňa.

Co se týče závodění, dospělí se soutěží už delší dobu neúčastní. Dříve se ale umísťovali na předních místech.

„Mladé hasiče se nám podařilo obnovit po téměř patnácti letech v roce 1999 a kroužek funguje bez přestávek dodnes. Momentálně je dětí ve sboru osmnáct, a máme tak jedno družstvo mladších a jedno starších žáků,“ dodává k práci s mládeží. Jen z málokterých soutěží děti přijely bez medailí.

Ročně vyjíždí velkobílovičtí hasiči asi k patnácti událostem. „V dnešní době jsme schopni zasahovat u většiny druhů mimořádných událostí. Důležité je si uvědomit, že to není jen o tom doběhnout při vyhlášení poplachu do zbrojnice, obléct se a projet se za velké slávy houkajícím autem. V dnešní době už jsou nároky na dobrovolné hasiče poněkud jinde, než tomu bývalo kdysi,“ upozorňuje Kachyňa.

Školení a výcviky jsou pro tamní dobrovolné hasiče nedílnou součástí trávení volného času. Samozřejmě se také neustále starají o svou techniku a zbrojnici.

Nyní mají dobrovolníci v garáži dvě starší auta. „Věkem to sice nejsou žádní mladíci, ale účel splňují výborně. Snem asi každého dobrovolného hasiče je nová moderní technika, my nejsme výjimkou, ale nic nejde ze dne na den, je to běh na dlouhou trať. Co se týče technického vybavení, tak jsme na tom dobře,“ usmívá se velitel.

Hasiči si nestěžují ani na zbrojnici, poskytuje jim totiž podle Kachyňových slov potřebné zázemí. Dobrovolníci se ji snaží i sami upravovat a zkrášlovat. I jako jinde jsou velkobílovičtí hasiči závislí na městu, ale mají s ním velmi dobrou spolupráci.

K poslednímu velkém zásahu vyjížděli hasiči z Velkých Bílovic do sousedního Podivína. Hořela střecha rodinného domu a hrozilo, že se oheň rozšíří i na vedlejší střechu. Díky včasnému zásahu se podařilo majetek zachránit.

Zásahy však podle Kachyni ani dobrovolným hasičům nekončí vždy dobře. Setkávají se i se smrtí.

Zájem o hasičinu není podle velitele mezi mladými tak velký. „Lidé většinou nepřijdou sami od sebe, důležitá je osvěta, kulturní akce a činnost mladých hasičů. Chce to prostě umět lidem podat, mít co nabídnout a vzbudit zájem,“ myslí si s tím, že je nutné, aby dobrovolný hasič dal do této práce kus srdce.

ELIŠKA WINDOVÁ
BARBORA KUČEROVÁ