Vloni v říjnu jim za jejich práci poděkoval tehdejší hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. „Děkuji dobrovolným hasičům, protože většinou býváte u akcí první a poslední odjíždíte. Jste připraveni být, tak jak stojí na vašem praporu, bližšímu ku pomoci,“ řekl Juránek.Sbor dobrovolných hasičů má ve Velkých Pavlovicích své počátky v roce 1890. V té době vyjížděli hasit s čtyřkolovou koňskou stříkačkou. Od těch dob se však hodně změnilo. Kolem roku 1999 se rozhodli zařadit do poplachového plánu. Po ročním testování už plní úkoly jako profesionálové.

Místním dobrovolníkům zazněla siréna letos už čtyřiadvacetkrát. „Nemůžu zapomenout na požár haly u Zaječí. V době požáru jsem obsluhoval u hydrantu, psal jsem čárky, a byl jsem překvapený, kolik kubíků vody se odvezlo,“ vzpomíná. A dodává, že čerpání vody je kapitola sama o sobě. „Při vylití Svratky jsme v Uherčicích společně s dalšími hasiči čerpali vodu ze sklepů domů. Zároveň jsme odčerpali laguny v humnech. Tolik čerpadel jsem pohromadě nikdy neviděl. Nemusím ani říkat,že často čerpáme vodu ze sklepů. Přitom bývají většinou naměkko majitelé. Manželky se starají, jestli vydrží zavařeniny,“ vysvětluje Hasil. Zároveň poukazuje na to, že uskladněná zelenina jim ucpává čerpadla. „To raději čerpáme víno zředěné vodou. Ovšem s o to větší bolestí,“ dodává. Některé zásahy jsou však i veselé.

„Když zahouká siréna, sjíždíme se ke zbrojnici. Někdo narychlo i ve spodním prádle. Jednou vyjel trambus k zásahu a dva ve spodním prádle zůstali u zbrojnice. Zabouchli vrata a zjistili, že nemají klíče. Jedno z aut kolegů bylo odemčené. Sedli do něj, ale když šel někdo okolo, snažili se přikrčit. Vypadalo totiž divně, když skoro na náměstí seděli dva polonazí pánové v autě, “ usmívá se při vyprávění veselé historky Hasil.

Pětatřicet dobrovolníků, mezi kterými je sedm žen, se snaží, aby mezi ně v budoucnu patřily i děti, které by pokračovaly v jejich poslání.