CO SE V ČLÁNKU DOČTETE:
Mám ráda výzvy
„Háčkovat jsem se naučila od své babičky, ale vrátila jsem se k tomu až po letech,“ říká Marie Kocíková. K háčkování se vrátila, když podstupovala léčbu závislosti na alkoholu. Musela totiž zaměstnat ruce i hlavu, aby na svůj problém nemyslela. Proto zkusila ruční práce a zjistila, že více než pletení jí k srdci přirostlo háčkování.
Háčkovaný medvídek:
Začala háčkovat medvídky, protože ze všech hraček je má nejraději. Zpočátku je háčkovala ve větších velikostech, ale postupně se jejich velikost zmenšovala. K miniaturním hračkám ve skořápkách vlašských ořechů se dostala postupně.
„Mám ráda výzvy, a když jsem viděla na Instagramu opravdu malinké háčkované věci, zkoušela jsem to tak dlouho, až jsem se dopracovala k postavičkám v ořechových skořápkách,“ vypráví Marie Kocíková.
Zvířátka ve skořápkách
Uháčkuje prý téměř všechno, na co si kdo vzpomene. Do skořápek háčkuje nejen miniaturní medvídky, ale také pejsky, kočičky, myši, prasátka, slony a další zvířátka. Vytváří také postavičky z pohádek a večerníčků, nebo z filmů Tima Burtona. Uháčkovala například Mrtvou nevěstu.
„To už jsou větší postavičky, ale stále patří mezi miniatury, protože jsou háčkovány z tenké příze,“ upozorňuje.
Nahrává se anketa ...
Na Facebooku zveřejňuje i fotografie vlastnoručně uháčkovaných čepic, šatů, topů, kabelek, zavinovaček pro miminka nebo náhrdelníků.
„To jsou ale věci, které mě moc nebaví. Jsem spíš na postavičky, které mají obličej a kterým tak člověk může dát ducha,“ vysvětluje.
Kocanda pro dobrou věc
Své výrobky označuje vlastní značkou Kocanda. „Je to moje přezdívka z mládí, vychází z mého jména a z pohádky Dařbuján a Pandrhola, kde na Kocandě rostly jitrnice na stromě a potokem teklo pivo. Je to taková moje umělecká přezdívka,“ usmívá se Marie Kocíková.
Svými výrobky dělá radost přátelům, ale jejich prostřednictvím pomáhá i dětem a lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Její háčkované figurky putují do dětského domova, do zařízení na léčbu závislostí i na dobročinné aukce.
„Občas něco hodím na bazárek Nadačního fondu Šance onkoláčkům, který pomáhá vážně nemocným dětem. Tam ráda přispívám, protože mé výrobky se vydraží a získané peníze jdou na dobročinné účely,“ říká.
close
info
Zdroj: se souhlasem Marie Kocíkové
zoom_in
Miniaturní háčkovaná zvířátka se vejdou do ořechových skořápek.
Bude to chtít lupu
Své miniaturní postavičky chce do budoucna ještě zmenšit. „Loni v létě jsem našla vlašský ořech, který je sotva centimetr vysoký, tak bych do něj ráda vytvořila nějakou malinkou postavičku. A ještě chci zkusit vyrobit něco do žaludu,“ plánuje Marie Kocíková.
Nebude to pro ni prý žádný problém, protože už dvakrát uháčkovala medvídka z šicího hedvábí, takže to má vyzkoušené. „Ale můj věk už je vyšší a oči horší, takže si budu asi muset pořídit stolní lupu,“ podotýká.
Jack Skellington
Fotografie svých výrobků Marie Kocíková zveřejňuje prostřednictvím Facebooku a Instagramu. Na Facebooku má ohlas větší, podle ní zřejmě proto, že tam převládá věková kategorie, která podobné věci sleduje. Občas vytvoří i návod, který pak poskytne ženám ve facebookové skupině Háčkování.
Sama některé finesy odkoukala na sociálních sítích od žen, které se věnují ručním pracím, ale nejvíce se prý naučila mládí od své babičky.
Háčkováním a sportem proti alkoholu
Háčkování jí před časem pomohlo bojovat se závislostí na alkoholu a nyní je pro ni vítanou relaxací po návratu ze zaměstnání. Její práce je fyzicky i psychicky náročná, věnuje se totiž vaření.
„Já jsem se propila do kuchyně. Předtím jsem se věnovala spíše obchodu, ale když jsem se vyléčila z alkoholové závislosti, už jsem nechtěla být zodpovědná za nikoho a za nic a začala jsem pracovat jako střídající kuchařka,“ vysvětluje Marie Kocíková.
Vaření ji prý vždycky bavilo, takže je spokojená, a hlavně už zodpovídá jen sama za sebe. „Vydržet abstinovat je obrovská zodpovědnost a cokoliv dalšího už by situaci příliš komplikovalo,“ říká.
Po náročné práci v kuchyni se věnuje i cvičení. „Cvičení mám spojené s návratem do života bez alkoholu a k zálibám, které jsem měla v mládí,“ prozrazuje Marie Kocíková.
Dodává, že po úspěšné léčbě změnila své životní hodnoty, začala si vážit sama sebe i svého zdraví. Dnes se věnuje fitness, jezdí na kole a na bruslích, s přítelem dělá geocaching a společně chodí na túry.
Za svou životní etapu poznamenanou závislostí na alkoholu se nestydí. „Lidé mi většinou nevěří, že jsem byla alkoholička, ale jedna část života mě tam dovedla. Je nutné se vzchopit, znovu se postavit na vlastní nohy a jet dál. Je důležité se za to nestydět a s lidmi o tom mluvit, aby i oni byli schopni tento problém řešit,“ říká Marie Kocíková.
