Vánoce totiž stráví doma v České republice. Po třech letech bude rozbalovat dárky pod vánočním stromkem s rodinou v Břeclavi.

Mohla pro vás být letošní sportovní sezona ještě úspěšnější? Vyhráli jste australský hokejový titul.

Tahle sezona byla teprve moje druhá v AIHL (nejvyšší australská hokejová liga - pozn. red.). Držet v rukou ten obrovský pohár byl neskutečný zážitek. Neřekl bych, že může být ještě úspěšnější. Jen mě mrzelo, že jsem byl dva měsíce zraněný. Hned v první zápase jsem si pochroumal koleno. Vrátil jsem se pak do sestavy až na posledních pět šest zápasů základní části.

Bylo to letos těžké, nebo jste prošli do finále snadno?

Každý rok je to těžší a těžší. Kvalita hráčů jde nahoru, samozřejmě také záleží na kvalitě posil, tedy tří zahraničních hráčů, které může mít každý tým na soupisce. Procházeli jsme krizí zhruba v polovině sezony, ale potom jsme se jako tým semkli a vezli jsme se na vítězné vlně. Ta nám vydržela až do finále. Už v semifinále jsme hráli proti Melbourne Ice, kteří vyhráli ligu v předchozích třech letech. To byl dobrý test před finále.

Jak jste následně slavili, dostalo se vám i nějakých veřejných oslav, že by vás poznávali lidé na ulici?

To tady ani nemůžu popisovat. Oslava byla velká v Melbourne, kde se hrálo finále. Protože to bylo v neděli, museli jsme do kasína, kde nám ale nechtěli nalévat žádný alkohol, takže nás vlastně vyhodili. Noc to byla dlouhá, pár kluků skoro nepustili do letadla zpět do Sydney. A tam se samozřejmě pokračovalo. Veřejných oslav se nám ale nedostalo, měli jsme jen prezentaci na našem zimním stadionu, kde byli naši fanoušci a pár novinářů. Na ulici nás ale nikdo nepozná.

Až se v Austrálii ochladí a začne zase další sezona, budete v Sydney Ice Dogs pokračovat?

Samozřejmě, že po takové sezoně mám velkou chuť. Záleží jen na tom, jak se mi to povede skloubit s prací a jestli o mě bude klub stát. Když jsem se bavil s prezidentem klubu, říkal, že budeme mít ještě silnější tým. Stejně chci být jeho součástí, zkusit vyhrát soutěž třikrát nebo čtyřikrát po sobě, to by bylo něco neuvěřitelného.

Jak vypadá zima v Austrálii?

Zima? Ta tam ani není. (smích) Ani nevím, proč tam nemají jen tři roční období. Když jsem do Austrálie přijel poprvé, tak jsem se koupal v moři i uprostřed zimy. Teď už jsem se aklimatizoval a určitě bych do vody nešel, ale jinak se dá říct, že zima v Sydney je něco okolo deseti až patnácti stupňů Celsia. Ale byl jsem překvapený, že se i v Austrálii dá lyžovat. Mají tu dvě střediska, asi čtyři hodiny cesty od Sydney. Ale to jsem tedy ještě nestihl vyzkoušet. Pro místní lidi to prostě nedává smysl, lyžovat v Austrálii… (smích)

Jaké sporty jim tedy dávají smysl?

Je tu prakticky vše. Chodíváme na golf, squash, rybaříme a někdy si zahraju i fotbal. Chodíváme se dívat i na FC Sydney, kde hraje Del Pierro, kterého jsem shodou okolností nedávno potkal v práci, tak jsem si s ním chvíli povídal a vyfotil se s ním. To byl nečekaný zážitek.

Jak jde vlastně surfování?

Tomu se nějak vyhýbám, raději jdu na bodyboarding, což je surfování na malé desce, která se dá pod tělo a vlna tě vynese nahoru. Je to jednodušší. Ale stejně mám raději relax na pláži.

V České republice teď napadl první sníh a je tu silný vítr. Jak vypadá aktuální počasí na druhé straně zeměkoule?

Situaci tady znám, všechno to sleduju na internetu. Takže mám celkem přehled, co se doma děje. Na druhé straně země se potí… ehm, celé tělo. Je tam opravdu horko. Když se řekne třicet stupňů, tak to nezní hrozně, ale je to takové tropické suché teplo, fakt nejlepší čas vyrazit na pláž.

Jaké české vánoční zvyky jste přivezl do Austrálie?

Vzhledem k tomu, že tam nemám rodinu, tak jsem se přizpůsobil a s přítelkyní máme Vánoce poaustralsku. Snad jen když mě přijede někdo navštívit, tak přiveze perníčky, cukroví a slivovici.

Z čeho byli protinožci nejvíc překvapení?

Když jsem jim řekl, že jsem vyrůstal se Skippym, klokanem z australského seriálu. Tomu nemohli uvěřit. S otevřenou pusou se na mě dívali, i když jsem jim říkal, že na Vánoce jíme kapra, pro ně je to plevelná ryba. Stejně jako my používají i oni prskavky, ale jsou hodně opatrní, protože Vánoce jsou tu obdobím horka a lesních požárů.

Co se tedy jí v Sydney na Štědrý večer?

Je to trošku jiné než v České republice. Mají tam Christmas Ham, obrovskou nohu s kostí. Je to šunka s kostí a jen se odkrajuje. Hodně se jí i mořské plody, krevety, krab, humr, ústřice a různé ovocné saláty. Jako dezert pak podávají ovocný dort Pavlova.

Co vás třeba překvapilo, co je na vánočních svátcích v Austrálii nejzajímavější?

Líbí se mi, že se sejde celá rodina dohromady, i strejdové, sestřenice, bratranci, to vše v jednom domě. Ale co mě nejvíc překvapilo, bylo, že je tam Štědrý den až 25. prosince a začíná se hned rozbalováním dárků. Santa totiž přijde už v noci a nechá dárky pod stromkem. Potom mají štědrodenní oběd a pak už se jen sedí a slaví. Hodně lidí jezdí také na „letní" dovolené, protože děti tu mají přes Vánoce dva měsíce prázdnin.

Nákupní šílenství je všude stejné, stejně jako Santa?

Nákupní šílenství je opravdu šílené. Obchody jsou otevřené celý den, všude mraky lidí. My už jsme nakoupili dárky dávno, takže máme klid. Nedávno mi někdo řekl, že Santa býval hubený a měl zelenou barvu, že až Coca-Cola ho změnila.

Budete trávit letošní Vánoce v Austrálii?

Vánoce na pláži jsou sice super, ale po třech letech se konečně dostanu na svátky domů, už se nemůžu dočkat rodiny a kamarádů. A taky bílých Vánoc.