Popiš, jak jsi se k letošnímu angažmá v Břeclavi dostal?
K angažmá v Břeclavi jsem se popravdě dostal úplně náhodně. Po odchodu ze Skalice jsem neměl kde hrát. Najednou mi zavolal trenér Kobliška, který v Břeclavi trénuje malé hokejisty, jestli bych neměl zájem to zkusit v Břeclavi. Řekl o mně trenérům, tak mě pozvali na zkoušku. Asi jsem se koučům aspoň trošku zamlouval, když si mě tu po letní přípravě nechali.

Jak jsi zmínil, prakticky celou svou kariéru jsi spojil se Skalicí. Proč se ti nepodařilo se dostat do tamního extraligového ká­dru?
Já ani sám nevím. Ve Skalici si mě zavolal manažer klubu a řekl mi, že se mnou už nepočítají, ať si hledám jiné angažmá. Ani přesně nevím proč. Asi nemám takové známosti, abych se tam udržel.

Na ledě působíš velmi nenápadným dojmem, přesto jsi nejproduktivnějším hráčem týmu. Čím to? Co jsou tvé silné hokejové stránky?
Na té produktivitě se samozřejmě podílejí i mí spoluhráči, ale vždycky jsem se snažil být nejlepší. Myslím, že mou hokejovou předností by měla být rychlost a dravost, i když už to není, co to bývalo. Trošku mi pomáhá i taková zdravá drzost.

V Břeclavi je hodně mladý tým, ale jsou v něm i zkušení hráči. Můžete si od nich něco vzít?
Jasně že jo. Starší hráči už prošli mnoha zápasy, mají toho někteří dost za sebou a já se snažím všímat si těch pozitivních věcí, co zkušenější hráči dělají. Snažím se z toho ponaučit. Určitě je dobré mít takové hráče v týmu, bez nich by to šlo jen těžko.

Jaká jste parta v kabině? Pomáhá ti, že jsou v kádru ještě další Slováci?
Myslím, že parta je dobrá. Jsme mladí a ukáže až čas, jestli jsme silní i jako tým. Samozřejmě mi pomáhá i to, že nejsem v kabině jediný Slovák.

Vyhovuje ti, že hraješ ve třetím útoku, který není tolik pod tlakem jako ten první?
Mě už je to jedno, už jsem prošel všemi útoky. I když hrajeme ve třetí lajně, tak jsme také pod tlakem, to si nemyslete. Očekává se od nás, že žádný gól nedostaneme a že nějakou tou brankou týmu pomůžeme. Ale je fakt, že od prvního útoku se ty branky tak nějak více očekávají.

Co se musí na hře týmu změnit, abyste začali vozit i body z venku?
Já osobně doufám, že ty naše venkovní prohry jsou záležitostí smůly. Hokej se nehraje jen na domácí zápasy. Je jasné, že každý chce vyhrávat a když nám to venku nejde, o to více si musíme pomáhat a bojovat.

Stíháš v tom kolotoči druhé ligy při hokeji ještě pracovat nebo studovat?
Muž nedokáže dělat tři věci naráz. Já mám přítelkyni a hokej…

Břeclav to má k většině soupeřů daleko. Jak snáším dlouhé cestování?
Já jsem ze Slovenska zvyklý na dlouhé cestování, do Košic jsme jezdili autobusem i šest hodin. Tak by mi to tady nemělo dělat až takový problém. Když člověk chce, zvykne si na všechno.

Vnímáš během zápasu atmosféru na tribunách?
Přiznám se, že někdy ano, jindy ne. Záleží na každém zápase, jak se vyvíjí. Samozřejmě je ale lepší, když na tribuně nějaký ten divák je. Hokej se přece hraje hlavně pro lidi.

Máš nějaký vzkaz břeclavským fanouškům?
Ať jich chodí na zápasy co nejvíc. A ať s námi mají občas trpělivost, ta je potřeba. Je fajn, že tu máme takové fanoušky, jací chodí na zápasy.