„Hodně mi to usnadnilo skok do mužského hokeje,“ děkuje na dálku trenérům mladý útočník.

Už jste to jistě slyšel mnohokrát, ale nemůžu si to odpustit. Jste nejmladším hráčem nejen břeclavského týmu, ale celé druholigové skupiny Střed. Jaký to je skok z mládežnického k mužskému hokeji?
Skok to pro mě byl velký. Šel jsem rovnou ze staršího dorostu do seniorského hokeje. Juniorku jsem si zahrál vlastně jen párkrát v době, kdy bojovala o první ligu. Určitě mi ale v tom přechodu pomohlo, že si mě už na konci loňské sezony vytáhli trenéři z B-týmu do áčka, kde jsem si mohl ve čtyřech zápasech vyzkoušet druhou ligu.

V zápasech se potkáváte i s o dvacet roků staršími hráči. Máte k nim respekt nebo to nijak nerozlišujete?
Nedělám v tom rozdíly. V každém zápase ze sebe chci dostat to nejlepší. Popravdě, ani nemám v zápase čas to nějak rozlišovat, jestli je to mladý hráč nebo zkušený.

Kromě druhé ligy nastupujete občas i za břeclavskou juniorku. Jaký je to skok hrát se stejně starými hráči?
Hra je tam úplně jiná než v mužích. Rozhodně je pomalejší, není tam tolik osobních soubojů. Ale zase jsem v juniorce na druhou stranu mnohem více na puku, chodím častěji na led a můžu si s kotoučem dovolit i to, co by mi v mužích určitě neprošlo.

S kým se vám v útoku hraje nejlépe?
Na začátku sezony jsem nastupoval s Peterem Benešem a Mírou Barusem. S nimi se mi hrálo dobře, ale komu by se vedle Míry hrálo špatně, že? V posledních zápasech jsem ale většinu času strávil v lajně s Lukášem Bolfíkem a Radkem Zháňalem, které znám už od dorostu.

Jednu dobu na začátku sezony jste dokonce vedl kanadské bodování. Jaké to bylo mít za sebou třeba takového hráče, jakým je Míra Barus?
Myslím, že Míra Barus měl méně bodů jen kvůli tomu, že měl nějaké zdravotní problémy. Tím pádem vynechal nějaké zápasy. Jinak bych tehdy první určitě nebyl. Podívejte se, kde je nyní, pravidelně boduje. Ale jinak to pro mě byl povzbuzující pocit v tom, že jsem si dokázal, že na seniorský hokej opravdu mám. Že můžu dávat góly a sbírat body. Doufám, že brzy nějaké další přidám, protože se mi teď moc nedařilo.

Mezi fanoušky jste známý jako výborný exekutor samostatných nájezdů. Trénujete nějak tuhle disciplínu, hledáte nová zakončení?
Nijak zvlášť nová zakončení nehledám. Mám asi dva nebo tři způsoby, na které si věřím. Rád se ale podívám na videa z NHL, abych měl nějakou inspiraci.

Věříte si na nájezdy, kdyby k nim na konci remízového zápasu došlo?
Co se týká trestných střílení, nemám s tím problém. Tuhle dovednostní disciplínu mám zvládnutou a baví mě. Věřím si na ně.

V kabině to jako nejmladší nemáte určitě lehké. Jaké z této pozice „benjamínka“ plynou nevýhody?
Mám štěstí, že je nás v kabině víc mladých kluků. Ale já jako vůbec nejmladší sbírám nejčastěji po tréninku puky. A musím plnit neoblíbené úkoly. Protože když se hledá někdo, kdo by měl někam pro něco dojít, jsem hned první na ráně.

V zimě nemáte asi příliš volného času. Je něco, co vám v zimě chybí a doháníte to přes léto?
V létě si rád od hokeje odpočinu, aspoň na chvíli. Trávím tím pádem víc času s kamarády nebo s rodinou.

Máte zálibu ještě v dalších sportech kromě hokeje?
Po skončení hokejové sezony hráváme s kamarády hokejbal. Jinak si zahraju fotbal, tenis, nebo florbal. V zimě jezdím navíc lyžovat.