Jak hodnotíte dosavadní přípravné zápasy? Zatím jste nevyhráli…
MK: Přesto z toho mám z toho dobrý pocit. Nemohli jsme čekat nějaké zázraky. Začínáme znovu na bodu nula. Kdyby tu nebylo dost místních kluků, stěží bychom to mohli rozjet. Kluci jsou v plné přípravě, trénují dvou-, respektive třífázově. Těší mě, že jsme i přes vysokou tréninkovou zátěž dokázali v každém ze tří zápasů ve třetí třetině soupeře přehrávat. Musíme jim vštípit do hlav, že se dá hrát s každým. Musím poděkovat i fanouškům, kteří na přípravné zápasy chodí a jezdí. Hnali kluky dopředu. Budeme na ně spoléhat celou sezonu.

V jaké fázi letní přípravy se teď nacházíte?
MB: Pořád ještě nabíráme objem a bruslíme. Kluci střídají dvakrát denně led, chodí navíc do posilovny a snažíme se i o zlepšení jejich koordinace, dynamiky a obratnosti. Na atletický ovál už nechodíme, všechny tréninky jsou v okolí zimního stadionu. Začínáme nacvičovat už i taktické věci, systém presinku, napadání a zakládání útoků. Trošku jsme ubrali z toho nabírání objemu. Je ale fakt, že takový přípravný zápas dá klukům mnohem víc než jen tréninky. Jsme rádi, že jsme i takto na poslední chvíli zvládli domluvit alespoň šest přátelských utkání.

Jak to vypadá s docházkou hráčů na tréninky? Děláte si čárky?
MB: Kluci nemají smlouvy a chodí na tréninky dobrovolně. Těžko je můžete nutit. Na docházku si přesto nemůžeme stěžovat, chodí pravidelně i na ty ranní tréninky. Ti hokejisté, kteří mají prázdniny, chodí víceméně pravidelně. Ostatní, co mají zaměstnání, přijdou buď ráno, nebo večer. Střídají to podle svých časových možností.

Jak došlo k vašemu rozchodu s Passvilanem?
MK: Po tom všem, co tu bylo, jsme vůbec rádi, že jsme přípravu zahájili. Bylo to na jaře na dobré cestě, aby během pár týdnů skončil celý břeclavský hokej včetně mládeže. Byla by to škoda, je tu slušná hráčská základna a dobré zázemí. My jsme byli s Mírou Barusem najatí Passvilanem od 1. května na trénování hokeje, ale už po měsíci nám oznámili, že máme letní přípravu přerušit. Dva týdny se potom nic nedělo. Nemusela nás přece zajímat nějaká dotace, smlouvy nebo dohody s městem. Netrénovalo se pak ale ani na konci července, a když se měla letní příprava podle paní Švirgové přesunout až na začátek září, vzali jsme to do vlastních rukou. Jít do druhé ligy bez letní přípravy a bez přípravných utkání, to by bylo přece čiré bláznovství. Už tak jsme to nastartovali za pět dvanáct, mohlo se stihnout mnohem víc práce. Musíme poděkovat městu, že nám vyšlo vstříc a přislíbilo nám ledy zdarma, abychom mohli začít trénovat. Přesto před námi stojí stále dost práce a problémů.

Jak vycházíte s mládežnickým klubem HC Lvi?
MB: S tím zatím nemáme problém, vycházíme si vstříc. Někteří hráči z juniorky trénují teď s A-týmem a zároveň i s juniorkou. Doplňují nás, když je nás na tréninku málo a počítáme, že je vyzkoušíme i v přípravných zápasech. Jinak ale budou hrávat za juniory, trenér Sítek je potřebuje mít k dispozici i pro sebe.

Jak vypadá finanční situace klubu?
MB: O tom ještě nemůžeme konkrétně mluvit. Nějaká částka už je přislíbená, další možní sponzoři jsou rozjednaní. Určitě ale nemůžeme očekávat nějakou přestupovou bombu. Kluci zatím nemají smlouvy, trénují dobrovolně.

S jakými ambicemi vstupujete do čtvrté druholigové sezony?
MK: Nebereme to, že to je čtvrtá sezona. Jak jsem už říkal, začínáme od píky. Máme mladý tým hokejistů, se kterým chceme hrát líbivý útočný hokej. Chceme, aby se hráči i diváci bavili hokejem. Rádi bychom samozřejmě zaútočili na play-off.