Co předcházelo tvé nominaci na zimní univerziádu? Kolik jsi absolvoval soustředění?
Začalo to akademickým mistrovstvím České republiky, kde si mě a Tomáš Popolanského všiml trenér reprezentace a pozval nás na první přípravný kemp. Ty byly dohromady čtyři a my jsme byli na dvou.
Na univerziádu jsi původně jet neměl, byl jsi jen mezi náhradníky. Kdy ses dozvěděl, že někdo vypadl a ty jedeš?
Ano, byl jsem náhradník a trenér mi říkal že mám čekat na telefonu. Zavolal mi dva dny před odjezdem, jestli bych teda nemohl jet a já to okamžitě odsouhlasil.
Co trenér Konečný, neměl problém tě do Itálie pustit?
Když jsme mu poprvé oznámili, že bychom mohli jet na univerziádu, tak měl námitky, ale pak si to rozmyslel a když jsem mu oznámil že jedu, tak mě v pohodě pustil a popřál hodně štěstí.
Když se člověk podíval na vybraná jména, bylo jasné, že do Itálie neodjede ten nejsilnější akademický výběr. Mnoho zkušených hokejistů chybělo, převažovalo mládí. Byl to úmysl?
Určitě, trenéři nám říkali, že na tuto univerziádu chtějí vzít mladší ročníky. Dobře pro mne, že extraligové kluby nechtěly pustit své hráče, jinak bych asi nejel.
Jako náhradníky jsi byl členem až čtvrtého útoku. Jak často ses dostával do hry? Kolik zápasů jsi vlastně odehrál?
Zprvu jsem byl vedený jako třináctý útočník, první zápas jsem nehrál, ale další zápasy už jsem se do sestavy dostal. Trenér párkrát ještě pozměnil útoky, ale do hry jsem se dostával celkem pravidelně.
Nakonec jste skončili až sedmí, když jste dvakrát nestačili na favorizované Rusy a nakonec dvakrát ani na Slovensko. Spokojenost trenérů s výsledky asi nebyla nijak valná, že?
Měli jsme docela smůlu, že jsme narazili dvakrát na dva stejné soupeře. Rusy jsme měli jak ve skupině, tak ve čtvrtfinále, a jejich kvalita byla o dost vyšší než naše. Se Slovenskem jsme odehráli dvě vyrovnaná utkání, ale bohužel jsme ani jedno nevyhráli. Nakonec jsme alespoň porazili ty Lotyše. Trenéři samozřejmě nebyli spokojení s výsledkem, ale myslím že jsme herně nepropadli.
Jaká vlastně byla úroveň italských hokejových stadionů?
Tamní zimák byl srovnatelný s těmi pěknějšími v naší druhé a první lize.
Byl ses podívat i na jiné sporty v rámci univerziády?
Nebyl, protože jsem neměl moc času, pořád jsme měli buď trénink, nebo zápas. Navíc byly ostatní sportoviště od toho našeho docela daleko. Pěšky se tam jít nedalo.
Jaké byly ohlasy tvého okolí na tvé první starty v národním dresu?
Ohlasy byly jen pozitivní, i pro mě to byl jeden z největších zážitků v životě a jsem rád že jsem na takové akci mohl být a reprezentovat Českou republiku. Tím spíš, že se tam za mnou rodiče a bratr jeli podívat.
