Loni ještě hráč brněnských vysokoškoláků, letos svými góly táhne břeclavské Lvy. „Mám proto zvýšenou motivaci. Ale derby je to i pro mé spoluhráče. V Brně na ně přijdou kamarádi," libuje si třicetiletý útočník.

V soubojích s Technikou se bleskurychlý břeclavský forvard nebojí rozdávat tvrdé rány u mantinelu. Přestože nepatří mezi největší hokejisty. „Snažím se nemyslet na to, že proti mě stojí bývalí spoluhráči nebo kamarádi. Může to být nevýhoda. Nechal bych víc prostoru soupeři," uvědomuje si Jurča.

„Ale bavím se s dalšími. S Tomášem Klimešem, Michalem Matoušem, mladým Vlastou Odehnalem a dalšími. Jsem rád, že po zápase ani oni nemají problém se mnou prohodit pár slov," pochvaluje si přátelské vztahy.

Sázka na tvrdost

Na ledě to ale tolik vidět není. Zkušení borci Techniky mají co dělat s agresivitou Břeclavanů. „Máme v týmu mladá lvíčata. Musíme hrát na hranici tvrdosti a dobře bruslit, to je náš styl," povídá.

Přesně tato strategie se v pondělí Břeclavi vyplatila. V nervózním zápase uspěla 3:1 a srovnala stav série na 1:1. Rozhodující branku vstřelil právě „přeběhlík" z brněnského celku.

Přes svých třicet let patří v Jurča jihomoravském celku mezi nejzkušenější. Po neúspěšném začátku sezony dostal na dres i kapitánské céčko. Však jde taky o příkladného hecíře. Svoje spoluhráče po vítězném zápase baví slavným tancem Haka odkoukaným od novozélandských ragbistů. „Dělal jsem to už v Uničově, kde jsem hrával i s Kamilem Rajnohou. V pondělí v Břeclavi neproběhl, i když v základní části jsem to v euforii předváděl. Šetřím si jej až na konec série," netají se postupovými ambicemi.

O tom napoví středeční třetí čtvrtfinálový zápas, který startuje v šest hodin večer v Brně.

Čím později mu skončí hokejová sezona, tím na něj zbude méně fotbalových mačů. „Hrával jsem i I.A třídu, měl jsem šanci se posunout ještě výš. Teď už hraju jen okresní přebor z lásky k fotbalu. S hokejem se už tak nacestuju dost," dodává sportovní „obojetník."