Úplně jiná soutěž, jiné nasazení, jiná pravidla. To je play-off. Přestože je možné, že cesta vyřazovacími boji bude trvat jen týden, těší se na to hokejisté snad ve všech klubech celou sezonu. Je to taková odměna. A protože ke sportu patří i potřebné štěstí, v play-off mu jdou hokejisté co nejvíce naproti. Proto v kabině platí speciální pravidla. Nyní trošku nahlédneme do břeclavské šatny.

Před tréninkem i před zápasem duní kabinou známé melodie. Jakmile ale vkročí do kabiny trenéři, rádio se musí vypnout. Nejblíže mu sedí útočníci Lvů Ondřej Lechner a Radek Zháňal. To oni se mohou pasovat do pozice dýdžejů. A jaké songy zní v útrobách zimního stadionu nejčastěji?

„Před tréninkem i před zápasem to je stejné. Jasně u nás vede Don Omar a jeho Danza Kuduro, Kanye West a Stronger, Rytmus se songem AKM. No a takovou naší hymnou letošního roku je Mac Milner s písní Knock Knock. Tu posloucháme nejčastěji, ale hlavně po vyhraném zápase,“ shodují se oba mladí útočníci, sedící v rohu kabiny hned pod rádiem.

Klasiku nehledejte

V průběhu roku se už v přehrávači protočilo kdeco. Styly se pořád střídají. Od rocku po taneční hudbu. Nejčastěji ale hraje asi hip-hop. Českou klasiku, která zní v mnohých šatnách hokejových klubů, jako Kabát, Argema nebo Karel Gott, byste ale hledali v repertoáru marně. Břeclavští mladíci na českou hudební scénu příliš zatížení nejsou.

„Z českých písniček tam nehraje téměř nic. Jediné, co tam hraje, a čemu aspoň trošku rozumíme, je právě Rytmus,“ směje se Lechner.

To potvrzuje i dvacetiletý Zháňal. „Klasika tam žádná není, což mě docela mrzí, protože já si rád poslechnu i nějaký ten český valderónek, ale většině kluků se to nelíbí, tak se musím podřídit. A když už hraje nějaká ta rapová píseň, tak mám nejraději českou nebo slovenskou produkci, protože v té angličtině tomu vůbec nerozumím,“ vysvětluje odlehčeným tónem rodák z Charvátské Nové Vsi.

Oba hokejisti se shodují, že experti na rap jsou Kamil Nekoranec a Jirka Novák. „Oni tam vždycky přinesou nějakou novou hudbu, které ale nikdo nerozumí, a moc lidem se to nelíbí. On nás pak Newman (Jiří Novák – pozn. red.) přesvědčuje, že právě toto je nejlepší raper. Je v kabině skoro nejstarší, a je taky nejchytřejší, protože studuje práva, tak se mu musíme podřídit,“ říká se smíchem Zháňal.

Ani u Lvů nebudou chybě tradiční rituály vyřazovacích bojů. Hokejisté musí na nějakou dobu schovat žiletky do zásuvek. Z těch naopak někteří vytáhnou holící strojky na vlasy.

„Já osobně si vousy neholím už nějakou dobu a už teď si připadám jako Krakonoš. To platí pro celý tým,“ tvrdí Lechner, jehož hlavu zdobí delší vlasy. Ty si kvůli plnovousu může ponechat.

Barvu ještě vyberou

Trpět ale budou i ti, kterým ještě vousy tolik nerostou. „Kdo chce a komu tolik nerostou vousy, tak se ostřihá nakrátko a na řadu přijde i barvení. Jaká to ale bude barva, to jsme se ještě neshodli. Do play-off to ale nepravíme,“ slibuje Zháňal, který bude zrovna patřit do skupiny těch obarvených.

Ani jednomu z nich to ale nevadí. Dodržovat týmové zbyky za to stojí. „Play-off bude jiné než sezona, tohle je vrchol, na který jsme se všichni těšili. Ještě k tomu když je to s Hodonínem, tak nás to vyhecuje, a myslím, že to budou velice kvalitní zápasy,“ dodává Zháňal.

Dodržování tradic se dotýká samozřejmě i trenérů. „Pokud se kluci dohodli, tak rituály porušovat nebudu. To k hokeji patří a klidně se nebudu holit i měsíc. Vydržím to. V mém věku asi nikdo nečeká, že bych se ostříhal a obarvil,“ prozradil trenér Břeclavi Michal Konečný, že klidně bude chodit zarostlý.