VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Popolanský: Forma drží. Jsme na cestě do play-off

Břeclav /ROZHOVOR/ – Na ledě vedle Miroslava Baruse sbíral body jak na běžícím páse. Ani po přeřazení do prvního útoku k Peteru Benešovi se mu nepřestalo dařit. Tomáš Popolanský, kterému spoluhráči přezdívají „Popo“, si stále drží průměr bodu na zápas. Přitom do Břeclavi přišel až uprostřed rozjeté sezony ze sousedního Hodonína.

23.1.2012
SDÍLEJ:

Útočník Tomáš Popolanský patří mezi pravidelně bodující břeclavské hokejisty.Foto: DENÍK/Martin Daneš

Jak dlouho hrajete hokej a kdo vás k němu přivedl?
S hokejem jsem začínal na rybníku, kam mě brával táta a hrávali jsme tam s kamarády. Bavilo mě to, tak jsem ho přemluvil, aby mě vzal na opravdový trénink. To bylo asi v sedmi letech.

Při pohledu na vaše statistiky nejde přehlédnout osmou třídu. Ve 31 zápasech jste nasbíral neuvěřitelných 116 bodů. Jak se vám to povedlo?
V těch mládežnických kategoriích bývaly ty soutěže velice nevyrovnané a stávalo se, že jsme některé zápasy vyhrávali třeba dvacet nula, takže se tam ty body sbíraly mnohem snáze než dnes.

Dorosteneckou kategorii jste v Kometě zažil jen jeden rok, pak už jste naskočil rovnou do juniorky. Jak byste zhodnotil tyto roky?
Tyhle roky hodnotím velice pozitivně, zažil jsem tam spoustu zážitků, na které nikdy nezapomenu, ale po herní stránce to nebylo nic moc. V podstatě za těch pět let, co jsem tam byl, jsme se probojovali pouze jednou do vyřazovacích bojů. Každý rok byl cíl především zachránit se, a nikdo moc nepomýšlel na vyšší mety, což si myslím, že byla škoda.

Vaše první angažmá mezi muži vedlo do brněnské Techniky. Tam jste toho ale moc neodehrál, přestože body jste sbíral. Proč to skončilo?
Do Techniky jsem měl pouze střídavý start, ale sezonu jsem hrál za juniorku Komety, takže jsem za vysokoškoláky mohl jít hrát pouze, když mě uvolnil trenér juniorky.

Letos si vás vybral sousední Hodonín, ale i tam mělo vaše angažmá krátkého trvání. Nedostával jste potřebný prostor?
V Hodoníně to ze začátku vypadalo dobře, v přípravě jsem dostával dost prostoru, myslím že i bodově to nebylo špatné, ale pak přisla soutěž a dostával jsem se na led pouze jednou či dvakrát za třetinu. Anebo jsem nehrál vůbec. Navíc jsem se pak zranil, takže jsme se dohodli, že tam pro mě nemá cenu zůstávat.

Jak nakonec došlo k vašemu angažmá v Břeclavi? Neměl jste nabídky z konkurenčních klu­bů?
V podstatě hned, jak jsem skončil v Hodoníně, tak mi zavolal současný spoluhráč Míra Barus, kterého jsem znal už předtím z Komety, a nabídl mi, jestli bych to nechtěl jít zkusit do Břeclavi. Vzal jsem to, na jiné nabídky nedošlo.

V břeclavském dresu si držíte slušný průměr bodu na zápas. Jste spíš střelec nebo rád nahráváte?
Řekl bych, že jsem spíš nahrávač, protože moje střely nejsou zrovna nic moc extra. Ale vždycky jsem míval góly a asistence tak zhruba půl na půl, takže těžko říct.

Letos už se vám povedlo vstřelit hattrick. Vnímáš skandování fanoušků nebo se soustředíš jen na hru?
Tak skandování určitě vnímám, je to příjemné, že i v malém počtu dokáží fanoušci udělat dobrou atmosféru.

Tým zatím docela šlape. Hlavně doma se vám daří. Jste spokojený s výkony svými a týmu?
Myslím si, že týmové výkony nejsou špatné, u nás doma pravidelně vyhráváme, a teď jsme začali vozit body občas i z venku. Jsme na dobré cestě k play-off, pokud nám forma vydrží.

Kterého soupeře byste případně rád do play-off? Proti komu se ti vám hraje nejlépe?
Nejlépe se mi hraje asi proti poslední Kutné Hoře, ale ta v play-off určitě nebude. Těžko říct, ty týmy v naší skupině jsou velice vyrovnané, takže nemá cenu si vybírat. V podstatě mi to je úplně jedno, na koho narazíme.

Uvažoval jste už o možnosti, že vás v břeclavském dresu uvidíme i příští rok?
Ta možnost tu určitě je, ale bude záležet na domluvě. Zatím jsem tu velice spokojený.

Studujete na brněnském Vysokém učení technickém. Co přesně z vás bude a jak stíháte spojit denní studium s hokejem?
Studuji podnikatelskou fakultu. Školu jsem si naplánoval tak, abych tam byl dopoledne a odpoledne mohl jezdit na tréninky do Břeclavi, takže se to skloubit určitě dá. I když občas to není jednoduché. Třeba když přijedeme pozdě večer v neděli ze zápasu, tak se člověku pochopitelně ráno na sedm do školy moc stávat nechce.

Na podzim jste porazili s hokejovým týmem VUT Masarykovu univerzitu, kde hráli tři vaši spoluhráči z Břeclavi. Dal jste jim pocítit prohru?
Tak určitě, zejména Jardovi Chvátalovi, kterému se mi tam povedlo dát dva góly. Ten to měl na talíři ještě hodně dlouho.

Kam až byste to chtěl v hokeji dotáhnout? Nedáte třeba časem přednost vzdělání?
Moje priorita je dodělat školu. S první ligou by to šlo asi jen těžko skloubit, takže hodlám ještě pár let pokračovat v některém druholigovém týmu.

Autor: Martin Daneš

23.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Renata Hasilová z Valtic uspěla se svými fografiemi ve fotografické soutěži Czech Press Photo. Dostala se do širšího výběru fotografů, jejichž snímky budou k vidění na Staroměstské radnici v Praze.

Psí lékař od valtické fotografky zabodoval. Navíc pomůže

Ilustrační foto.

Vinaři dostali pokuty za 750 tisíc. Podle inspekce porušili vodní zákon

Vánoce jsou finančně náročné. Úvěr ale může být špatným pánem

Podle finančních poradců ale i psychologů by úvěry měly sloužit k nákupu jen těch věcí, které nezbytně potřebujeme. Nemá cenu se neúměrně zadlužit a kvůli hezkému Štědrému dni si pak znepříjemnit celý rok. Praxe ale také ukazuje, že mnohé domácnosti si kvůli nedostatečné finanční rezervě nemohou tuto úvahu dovolit.

Obce bojují se suchem. Třeba vysazováním třešní či hrušní

Břeclavsko – Švestková, hrušková i třešňová alej vyroste na území Velkých Bílovic. Pracovníci města v listopadu vysadili v tamním katastru dohromady sto ovocných stromů.

Nakloněné uschlé borovice uzavřely turistickou cestu

Jižní Morava – Dvě cesty v Podyjí a část Hodonínské dúbravy jsou či brzy budou uzavřené kvůli odklízení následků říjnové vichřice. Prudký vítr poničil tisíce kubíků, škody jsou ale mnohem nižší než při kalamitách v minulých letech.

Návrh na přání: 3 varianty malé kuchyně a jídelny

O návrh kuchyně a jídelny nás tentokrát požádala paní Kolodějová, jejíž domek je teprve ve fázi stavby. To je nejvyšší čas zvážit, jak prostor uspořádat, vybavit a barevně sladit, aby vše vyhovovalo nejen majitelčiným přáním, ale aby byla samotná kuchyně praktická a příjemně se v ní vařilo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT