VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Popolanský: Forma drží. Jsme na cestě do play-off

Břeclav /ROZHOVOR/ – Na ledě vedle Miroslava Baruse sbíral body jak na běžícím páse. Ani po přeřazení do prvního útoku k Peteru Benešovi se mu nepřestalo dařit. Tomáš Popolanský, kterému spoluhráči přezdívají „Popo“, si stále drží průměr bodu na zápas. Přitom do Břeclavi přišel až uprostřed rozjeté sezony ze sousedního Hodonína.

23.1.2012
SDÍLEJ:

Útočník Tomáš Popolanský patří mezi pravidelně bodující břeclavské hokejisty.Foto: DENÍK/Martin Daneš

Jak dlouho hrajete hokej a kdo vás k němu přivedl?
S hokejem jsem začínal na rybníku, kam mě brával táta a hrávali jsme tam s kamarády. Bavilo mě to, tak jsem ho přemluvil, aby mě vzal na opravdový trénink. To bylo asi v sedmi letech.

Při pohledu na vaše statistiky nejde přehlédnout osmou třídu. Ve 31 zápasech jste nasbíral neuvěřitelných 116 bodů. Jak se vám to povedlo?
V těch mládežnických kategoriích bývaly ty soutěže velice nevyrovnané a stávalo se, že jsme některé zápasy vyhrávali třeba dvacet nula, takže se tam ty body sbíraly mnohem snáze než dnes.

Dorosteneckou kategorii jste v Kometě zažil jen jeden rok, pak už jste naskočil rovnou do juniorky. Jak byste zhodnotil tyto roky?
Tyhle roky hodnotím velice pozitivně, zažil jsem tam spoustu zážitků, na které nikdy nezapomenu, ale po herní stránce to nebylo nic moc. V podstatě za těch pět let, co jsem tam byl, jsme se probojovali pouze jednou do vyřazovacích bojů. Každý rok byl cíl především zachránit se, a nikdo moc nepomýšlel na vyšší mety, což si myslím, že byla škoda.

Vaše první angažmá mezi muži vedlo do brněnské Techniky. Tam jste toho ale moc neodehrál, přestože body jste sbíral. Proč to skončilo?
Do Techniky jsem měl pouze střídavý start, ale sezonu jsem hrál za juniorku Komety, takže jsem za vysokoškoláky mohl jít hrát pouze, když mě uvolnil trenér juniorky.

Letos si vás vybral sousední Hodonín, ale i tam mělo vaše angažmá krátkého trvání. Nedostával jste potřebný prostor?
V Hodoníně to ze začátku vypadalo dobře, v přípravě jsem dostával dost prostoru, myslím že i bodově to nebylo špatné, ale pak přisla soutěž a dostával jsem se na led pouze jednou či dvakrát za třetinu. Anebo jsem nehrál vůbec. Navíc jsem se pak zranil, takže jsme se dohodli, že tam pro mě nemá cenu zůstávat.

Jak nakonec došlo k vašemu angažmá v Břeclavi? Neměl jste nabídky z konkurenčních klu­bů?
V podstatě hned, jak jsem skončil v Hodoníně, tak mi zavolal současný spoluhráč Míra Barus, kterého jsem znal už předtím z Komety, a nabídl mi, jestli bych to nechtěl jít zkusit do Břeclavi. Vzal jsem to, na jiné nabídky nedošlo.

V břeclavském dresu si držíte slušný průměr bodu na zápas. Jste spíš střelec nebo rád nahráváte?
Řekl bych, že jsem spíš nahrávač, protože moje střely nejsou zrovna nic moc extra. Ale vždycky jsem míval góly a asistence tak zhruba půl na půl, takže těžko říct.

Letos už se vám povedlo vstřelit hattrick. Vnímáš skandování fanoušků nebo se soustředíš jen na hru?
Tak skandování určitě vnímám, je to příjemné, že i v malém počtu dokáží fanoušci udělat dobrou atmosféru.

Tým zatím docela šlape. Hlavně doma se vám daří. Jste spokojený s výkony svými a týmu?
Myslím si, že týmové výkony nejsou špatné, u nás doma pravidelně vyhráváme, a teď jsme začali vozit body občas i z venku. Jsme na dobré cestě k play-off, pokud nám forma vydrží.

Kterého soupeře byste případně rád do play-off? Proti komu se ti vám hraje nejlépe?
Nejlépe se mi hraje asi proti poslední Kutné Hoře, ale ta v play-off určitě nebude. Těžko říct, ty týmy v naší skupině jsou velice vyrovnané, takže nemá cenu si vybírat. V podstatě mi to je úplně jedno, na koho narazíme.

Uvažoval jste už o možnosti, že vás v břeclavském dresu uvidíme i příští rok?
Ta možnost tu určitě je, ale bude záležet na domluvě. Zatím jsem tu velice spokojený.

Studujete na brněnském Vysokém učení technickém. Co přesně z vás bude a jak stíháte spojit denní studium s hokejem?
Studuji podnikatelskou fakultu. Školu jsem si naplánoval tak, abych tam byl dopoledne a odpoledne mohl jezdit na tréninky do Břeclavi, takže se to skloubit určitě dá. I když občas to není jednoduché. Třeba když přijedeme pozdě večer v neděli ze zápasu, tak se člověku pochopitelně ráno na sedm do školy moc stávat nechce.

Na podzim jste porazili s hokejovým týmem VUT Masarykovu univerzitu, kde hráli tři vaši spoluhráči z Břeclavi. Dal jste jim pocítit prohru?
Tak určitě, zejména Jardovi Chvátalovi, kterému se mi tam povedlo dát dva góly. Ten to měl na talíři ještě hodně dlouho.

Kam až byste to chtěl v hokeji dotáhnout? Nedáte třeba časem přednost vzdělání?
Moje priorita je dodělat školu. S první ligou by to šlo asi jen těžko skloubit, takže hodlám ještě pár let pokračovat v některém druholigovém týmu.

Autor: Martin Daneš

23.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pohled na Břeclav z věže poštorenského kostela.

Výstupem do věže pomohou rodinám, které vyhořely

Ilustrační foto
5

Čekají nás Vánoce na blátě. Na Štědrý den bude až pět stupňů nad nulou

Dálková doprava v kraji: Více spojů do Prahy, některé až na letiště

Jižní Morava – Dálkovou dopravu využívá při pracovních cestách do Prahy pravidelně, za pohodlí a servis si raději připlatí. Nyní Jakubu Dobešovi z Březiny na Brněnsku časté jízdy usnadní nové jízdní řády dálkových dopravců. „Jsem rád, že budu mít na výběr. Nemusím se tolik časově omezovat,“ řekl.

Nahoře a pod kopcem? V Němčičkách čtyřstupňový rozdíl

Němčičky - V údivu zůstal správce lyžařského areálu v Němčičkách na Břeclavsku Jaroslav Stávek. Teploměr ukazoval v posledních dnech na sjezdovce velké teplotní rozdíly. „Dole pod kopcem se držel mráz na minus čtyřech stupních, nahoře byla nula. Také foukal silný vítr, takže z části sjezdovky nám smetl sníh,“ řekl Stávek.

Vydala své první CD. Text jedné písně je o tátovi, říká mladá zpěvačka

Starý Poddvorov /FOTOGALERIE/ - Podílela se třeba na cédéčku Jožky Šmukaře, nyní se může zpěvačka Jana Otáhalová ze Starého Poddvorova na Hodonínsku pyšnit vlastním. „K jeho vydání mě hodně přiměla moje maminka, která mě ve všem podporuje. Mám hodně cédéček, kde jsem hostovala, ale kam jsem přišla, kde jsem zpívala, chodili za mnou lidé, jestli nemám svoje CD,“ prozrazuje desetinásobná vítězka soutěže na Tvrdonských národopisných slavnostech.

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT